Partnerský klub Nadační fond

Milan Mikulík: Přijít do třinecké kabiny, to byla fakt pecka!

4.11.2017 · Martin Stebel
Prožívá mimořádně hektické dny, ale bere to s úsměvem a potřebným nadhledem. Nejprve úspěšný úterní duel Ocelářů na ledě Malmö, den poté coby kapitán pomohl Frýdku-Místku k cennému skalpu silných Českých Budějovic, v pátek extraligový debut za Oceláře a premiérová trefa v Liberci. Tři těžké zápasy během pouhých čtyř dnů. "V hlavě jsem si nastavil, že si to chci užít, protože taková šance se už nemusí opakovat," tvrdí železný muž MILAN MIKULÍK.

Milane, v Liberci jste podali bojovný výkon, ale proti nadšeně hrajícímu soupeři se nakonec nepovedlo bodovat...

Liberec byl od začátku aktivnější, dokázal si vytvořit šance a ty využil. Tahali jsme za kratší konec. Podařilo se nám vyrovnat, ale potom jsme znovu rychle inkasovali. Trenéři nás před zápasem varovali, že postavení Liberce v tabulce je dost klamavé. Je otázka času, kdy se zvednou a půjdou nahoru.

Začínal jsi ve čtvrtém útoku, ale postupem času tě trenéři poslali do první formace...

Zápas se pro nás nevyvíjel dobře, proto trenéři trochu pozměnili jednotlivé útoky. Dostal jsem se až do první formace, za což jsem rád.

První extraligový start za Oceláře a hned premiérová trefa...

Radost byla o to větší, že jsem vyrovnal na 2:2, bohužel krátce potom jsme ale zase bohužel inkasovali. Cítil jsem od trenérů důvěru, poslali mě dokonce na přesilovku. Puk se ke mně dobře odrazil, kluci tam udělali super práci, stačilo jen přehodit beton. Ve třetí třetině jsem měl ještě další gólovou šanci, bohužel tentokrát se to nepovedlo.

Foto: Jiří Princ

V těchto dnech máš opravdu náročný program. Liga mistrů, WSM liga, Tipsport extraliga, navíc dlouhé cestování. Jak to zvládáš po fyzické stránce?

Zatím klepu na dřevo, zvládám to dobře, i když lehkou únavu už trošku cítím. V hlavě jsem si nastavil, že si to chci užít, protože taková šance se každému nenaskytne. Užil jsem si i zápas ve Švédsku, poté jsem se zase těšil do Frýdku, protože tam jsme si něco vytvořili, máme výbornou partu. Nestihl jsem sice rozbruslení, ale nastoupil jsem do zápasu. Proti Budějovicím jsme hráli parádně týmově a podařilo se vyhrát. Tyhle dny jsou docela zajímavé a pestré, ale ani v nejmenším si nemohu stěžovat. Cestování do Švédska, pak Frýdek, dlouhá cesta do Liberce. Jsem za to moc rád, užívám si to, protože Třinec je na hokejové mapě Česka opravdu pojem, stále se v tabulce drží dost vysoko, kvalita tady určitě je. Přijít do třinecké kabiny, to byla fakt pecka.

Určitě není bez zajímavosti, že v každém utkání jsi měl jiné číslo - v Malmö 35, ve Frýdku 15, v Liberci 38...

V Třinci je patnáctka vyřazena, všichni víme proč. Číslo pro zápas v Malmö mi vybral vedoucí mužstva Jarda Kameš. V Liberci 38 - to vzniklo tak, že každý tým má nějaká rezervní čísla. Tady měli na výběr 19 a 38, zvolil jsem proto druhou variantu. Mám sice svoje oblíbená čísla, ale dokážu se klidně přizpůsobit.

V měsíci listopadu budou Oceláři hrát hned šest zápasů po sobě na ledech soupeřů. Předpokládám, že kvituješ zápasové tripy, kdy raději zůstanete blíž destinaci, kde se bude konkrétní utkání konat a nevracíte se hned zpátky do Třince...

Určitě je to lepší, ušetří to dost sil. Pokud bych si měl představit, že z Liberce cestujeme zpátky do Třince a pak hned na druhý den znovu do Litvínova, to by bylo dost strašidelné. Když po nějakých šesti hodinách vystoupíte z autobusu, první třetina je potom velké utrpení. Člověk se pak sice může pořádně rozcvičit, ale stejně je to dost těžké. Cestovat někam den předem, to je pro hráče opravdu velká pomoc!