Partnerský klub Nadační fond President Cup Třinecké statistické okénko Klubový informační systém
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
MISTR 2022/2023
MISTR 2023/2024
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Karolína Bojdová: Je potřeba se pořád v něčem zdokonalovat

26.01.2024 · Martina Sikorová
Třinecká obránkyně Karolína Bojdová, která v letošní sezoně hostuje v partnerském Frýdku-Místku a současně naskakuje v extralize žen za Karvinou, si na konci roku 2023 připsala první starty v ženské reprezentaci do šestnácti let.

Závěr uplynulého roku měla Karolína Bojdová pořádně nabitý, jako první zamířila čtrnáctiletá obránkyně do Kanady. Tam s týmem Mad East Select, složeným z českých a slovenských hokejistek do patnácti let, absolvovala hned dva turnaje. "Tým skládal Tomáš Tischler z Košic, se kterým jsem se potkala na týdenním letním skills kempu Through Generations v Bystřici nad Pernštejnem. Tam jsem se dozvěděla o možnosti letět na trip do Kanady. Následně proběhl výběr holek ze Slovenska. Výběr českých holek pak proběhl na doporučení Jakuba Peslara, který je zakladatelem a organizátorem projektu Through Generations, který se zabývá rozvojem dívčího hokeje v ČR a teď již spolupracuje s projektem Mad East Select Girls (SVK). Kompletní tým byl složen v půlce letních prázdnin, od té doby jsem se začala připravovat na trip do Kanady."

Československý tým měl program v zámoří pořádně nabitý, během patnácti dnů stihly mladé hokejistky odehrát hned šestnáct zápasů. Jednou z toho bylo zlato, podruhé bronz. "První turnaj v Gatineau jsme suverénně ovládly, jen jeden zápas skončil remízou a domů jsme si přivezly zaslouženou zlatou medaili. Pak jsme se přesunuly do Bramptnonu v oblasti Toronta. Tohoto turnaje se účastnilo 48 týmů hlavně z USA a Kanady. My se probojovaly až do semifinále, kde nás vyřadil tým Durham West Lightning, který nakonec celý turnaj vyhrál. Jak už je v Kanadě zvykem, o bronz se nehrálo, takže o našem třetím místě rozhodly výsledky ze skupin. Když srovnám hokej u nás a v zámoří, značný rozdíl byl v rozměrech hřiště. Holky nás tam agresivněji napadaly, rychle k nám přistupovaly a všechny výborně bruslily. Hodně dobré byly taky v technice s holí."

Kromě medailí si Karolína Bojdová domů přivezla i spoustu vzpomínek. A to nejen na hokejový program. "Vše bylo super naplánováno, takže těch zážitků je opravdu hodně. Navštívily jsme třeba Stanstead College Campus, kde nás provedli celou střední školou a seznámili s výukou, která je přizpůsobená tak, aby tam holky i kluci stíhali školu a hokej nebo jiné sporty. Dále jsme stihly navštívit juniorský zápas Gatineau – Phoenix, další velký zážitek byl zápas NHL Ottawa – NY Islanders. Skvělé taky bylo vidět na vlastní oči Niagarské vodopády nebo navštívit síň hokejové slávy v Torontu, která mě okouzlila asi nejvíc. Super zkušeností bylo i ubytování v rodinách, kde jsme byly první týden. Ale nejraději budu vzpomínat na naši bandu holek. Hodně jsme se tam skamarádily a vytvořily jeden tým, který fungoval, šlapal a chtěl za každou cenu vítězit."

Po návratu domů se pak mladá obránkyně vůbec poprvé připojila k ženská reprezentaci, s týmem do šestnácti let absolvovala turnaj Olympijských nadějí visegrádských národů v Hodoníně. "Odehrály jsme tři zápasy proti výběrům Maďarska a Polska do 18 let a kombinovanému týmu Slovenska (U16/U18). Všechny tři zápasy jsme vyhrály a turnaj ovládly. Hokej na mezinárodní úrovni mi ukázal cestu, že je potřeba se pořád v něčem zdokonalovat, učit se novým hokejovým věcem. Dále také to, že hokej je kolektivní sport a jako jednotlivec v něm nelze uspět. V reprezentaci jsme měly výbornou partu holek a s trenéry jsme tvořili jeden společný tým. Už teď se těším na další setkání."

V lednu pak Karolína Bojdová bedlivě sledovala jízdu ženského týmu do osmnácti let na mistrovství světa ve švýcarském Zugu, která skončila až ziskem stříbrných medailí. "Zápasy jsem sledovala na onlajnech a finálový zápas jsem si pak užila v přímém přenosu u TV, kde jsem holkám hodně přála, ať se jim podaří urvat zlato. Postupně bych se chtěla probojovat do osmnáctky taky, teď je ale mým cílem udržet se v reprezentaci do šestnácti let. V budoucnu bych si chtěla zkusit taky ženskou soutěž ve Finsku, Švédsku nebo Kanadě."