Pane prezidente, když jsme spolu hovořili po skončení loňského ročníku, říkal jste, že sezonu Ocelářů byste ohodnotil známkou dvě plus. Rok se s rokem sešel, jaké je vaše aktuální hodnocení skončené sezony?
Myslím, že letos to bylo o něco lepší než v minulém roce. Jednička to být nemůže, ta by byla jen v případě titulu. Při našem dnešním setkání, už nás to zklamání z vypadnutí v semifinále play-off přebolelo. Pokud se na to podíváme racionálně, myslím si, že základní část můžeme hodnotit velice pozitivně. Za základní část bych tu jedničku dal, protože jsme získali pouze o bod méně než v mistrovské sezoně, což je veliký úspěch. Druhé místo po základní části je naše druhé nejlepší umístění za dobu našeho působení v extralize. Pravdou je, že nás potkal listopadový a prosincový výpadek, kdy se mančaft hledal, ale závěr byl velkolepý, od Silvestra jsme byli suverénně nejlepším mužstvem ligy.
Ve čtvrtfinále Oceláři narazili na Pardubice, což je tým, proti kterému se nám v play-off nedařilo. Až letos nastal pozitivní výsledek...
Je jasné, že do play-off si žádného soupeře nevyberete, všichni jsou nároční, nikdo není slabší. Z Pardubic jsme měli obavu, hráli jsme proti nim třikrát a třikrát jsme na nich ztroskotali. Jakmile jsme se před začátkem série dozvěděli, že budeme hrát s Pardubicemi, zašel jsem za hráči, připomenul jim právnickou zásadu třikrát a dost a zdůraznil, že Pardubice je třeba porazit, což se nakonec podařilo. Přestože na zápasy to bylo 4:1, žádná procházka růžovým sadem to nebyla. Vzájemné zápasy byly náročné, některé z nich skončily velmi těsně. Mužstvo ukázalo velikou sílu, byli jsme s ním velice spokojeni.
Mezi kvartetem nejlepších čekal naše mužstvo neoblíbený Zlín. Letos jsme do série vstupovali v roli mírného favorita, ale papírové předpoklady se naplnit nepovedlo...
Přestože na zápasy to opět skončilo 4:2, bylo to úplně jiné semifinále než loni. Prozradím takovou zajímavost: Možná jsem udělal chybu v tom, že jsem se snad poprvé pořádně nepodíval pořádně do starých statistik. Hráčům jsem řekl, že s Pardubicemi to bylo třikrát a dost a se Zlínem šestkrát a dost. Nebylo, pošesté nás Zlín vyřadil až nyní. Do semifinále jsme vstoupili až nečekaně dobře, získali jsme první dvě domácí vítězství. Nebyly náhodné, v těch utkáních bylo patrné, že jsme byli lepší, proto jsme do Zlína jeli s optimismem. První zápas skončil 1:0, druhý gól jsme dostali až do prázdné brány. Kde se pak stala chyba, to netuším, to by si v první řadě měli rozebrat trenéři. Málokdo si uvědomuje, že jsme měli problémy na postu brankáře. Tím, jak byl Hamas (Peter Hamerlík) na začátku sezony a před play-off zraněný, skoro celá sezona stála na Šimonovi. Bylo toho na něho až příliš, byl opravdu v těžké situaci. Osud byl příznivě nakloněn Čajánkovi, který si jde tvrdošíjně za titulem už několik let.
Celkově se tedy Oceláři stejně jako minulou sezonu umístili na čtvrtém místě. Krátce po konci ročníku byli ve svých funkcích potvrzeni trenéři. Předpokládám, že v této otázce nebylo zapotřebí dlouhých úvah...
O tom, že všichni trenéři zůstávají na svých postech i pro příští sezonu, jsme rozhodli už před play-off. Netýká se to pouze Jiřího Kalouse a Václava Varadi, který si musí doplnit trenérské vzdělání, ale taky Jaroslava Kameše, který zůstává trenérem brankářů a vedoucím mužstva. Do našeho týmu dobře zapadl a hodně toho do něj vnesl, jeho práce si ceníme. To byl podstatný rozdíl oproti loňsku, kdy bychom se s panem Turkem rozloučili i v případě, že by získal mistrovský titul. Na panu Kalousovi se nám mnohem více líbí jeho práce s mužstvem a přirozená autorita. Zatímco loni jsme nepřešli přes semifinále vinou taktických chyb, letos to bylo kvůli tomu, že hráči už neměli tolik sil a nedokázali v sobě něco najít a soupeře porazit. Spoustu sil je stálá ta dlouhá úspěšná série. Zatímco loni Zlín byl slabší než my, letos Zlín poslední zápasy zvládl velmi dobře a v posledních dvou byl lepší než my. Všechny nás to hrozně mrzí, neboť jsme čekali, že půjdeme dál.
Konec své bohaté hráčské kariéry oznámil bývalý kapitán a troufám si tvrdit živá legenda místního klubu Jan Peterek... Petrovka pro náš klub udělal hodně pozitivního a patří mu velké poděkování. Honza sám vnitřně cítil, že už nastal vhodný okamžik skončit. Jeho přání jsme museli respektovat. Je to velmi inteligentní člověk, který to má v hlavě velice dobře srovnané. Pokud se rozhodl skončit, asi sám nejlépe ví proč. Ukončení kariéry už avizovala rovněž další ikona klubu Radek Bonk... Ohledně jeho osoby ještě není definitivně jasno. My o jeho služby i nadále stojíme. Byl jsem v kabině po posledním utkání ve Zlíně a říkal jsem Radkovi, že by měl minimálně rok pokračovat a pokusit se v naší nové hale ještě jednou zvednout nad hlavu mistrovský pohár. Vypadá to, že do Ruska odejde nejproduktivnější Ocelář sezony Martin Růžička, jenž i letos prokázal mimořádné kvality... Martin Růžička byl i tentokrát jednoznačným přínosem. Vypadá to, že skutečně přijme nabídku z KHL. Jeho bodová bilance byla i letos obdivuhodná, znovu se ukázalo, že jeho zařazení do kádru mělo význam. Pokud by se mu nějakým způsobem v Rusku nedařilo, bude mít u nás dveře široce otevřené. Martina budu vždy vnímat tak, že právě u nás se nastartoval k velké kariéře. Mnohé příznivce v této souvislosti už nyní eminentně zajímá, na jaké změny v kádru se mohou těšit... Tohle je otázka spíše pro sportovního manažera, ale je jasné, že nějaké změny v týmu musí nastat. Pokud by například Radek Bonk nepokračoval, musíme nahradit hned dva střední útočníky. Na hráčského trhu platí, že právě kvalitní centři jsou nedostatkové zboží. Přesto pevně věřím, že náš kádr bude i pro nadcházející sezonu velmi kvalitní. Letošní sezona byla derniérou ve staré aréně. Byl ve vás nostalgický pocit? Ano, musím se přiznat, že momentálně stále doznívá nostalgie ze staré Werk arény. Přece jen jsme tam prožili hodně krásných chvil. Život se ale nedá stopnout, pokrok nezastavíme, musíme uznat, že nutně potřebujeme nový stánek, protože Třinec si to plně zaslouží. Věřím, že v nové hale budeme znovu předvádět kvalitní hokej a diváci budou odcházet radostně domů. Několikrát jste připomínal, že ve staré aréně jste si velmi oblíbil váš balkónek, ze kterého jste sledoval hokejová zápolení... Také v nové hale budu v podstatě mezi diváky, nebudu nikde schován za sklem. Budeme si zvykat na zcela nové podmínky. Vždy jsem byl zvyklý při hokeji stát, nikoli sedět. Předpokládám, že tomu tak bude i v nové aréně. Od září budou Oceláři v nové aréně. Jak reagujete na námitky, že v moderní hale kvůli komfortnějšímu prostředí hrozí slabší atmosféra? Ohledně atmosféry bych neměl strach. Když budou diváci pořádně fandit, bude to vždy hlučné. Celá aréna je koncipovaná tak, aby publikum mělo blízký kontakt s hráči na ledové ploše. Tribuny budou mít maximální možný sklon, jaký dovolují normy. Jsem přesvědčen, že všichni budou spokojeni. Budeme se snažit udržet nedělní zápasy od tří hodin, aby na hokej mohly chodit celé rodiny s dětmi. Na daleko vyšší úrovni pochopitelně budou také bufety s občerstvením a rovněž toalety. Věřím, že diváci si do nové arény najdou cestu a brzy ocení kulturnější prostředí. Kdysi jste prohlásil, že krom hokeje byste v nové aréně rád viděl i jiný dynamický sport na profi úrovni. Jak pokročily tyto úvahy? Na tohle téma se bavíme zatím jen v teoretické rovině. Určitě by byl atraktivní například mužský basketbal. Neříkám to jen proto, že tento sport sám rekreačně provozuji, ale je to skutečně divácky vděčná hra. Je to ale otázka budoucnosti, jak zvládneme provoz. Museli bychom si nejprve vyzkoušet, jak v nové aréně rychle měnit povrch z ledu na palubovky. Díky sponzoringu tenisového svazu skupinou TŽ - MS máme zjištěno, že v budoucnu by se tady teoreticky mohl hrát například ženský Fed Cup nebo mužský Davis Cup. Pochopitelně bavíme se o prvním kole, kdy bychom hráli s méně atraktivním soupeřem jako například Kazachstán, protože další kola by se už logicky musela hrát v Ostravě nebo Praze. Trénovat by tady mohli i hokejisté během MS v roce 2015. Jedna ze skupin se totiž bude konat v Ostravě a k nám je to opravdu blízko. Oceláři ukončili základní část na druhém místě, což mimo jiné znamená, že obdrželi pozvánku do nově vzniklé Ligy mistrů. Jak tuto událost vnímáte? Okamžitě poté, co jsme se o této možnosti dozvěděli, byla svolána porada klubového managementu. Je opravdu skvělé, že tuto nabídku máme. S celým vedením jsme se shodli, že navzdory tomu, že tahle soutěž přináší zvýšené finanční náklady, tuhle možnost budeme akceptovat. Jsem přesvědčen o tom, že konfrontace s kvalitními evropskými kluby může našim hráčům jen pomoct. Myslím si, že tyhle zápasy budou atraktivní rovněž pro naše fandy. Krom toho můžeme diváky už nyní navnadit na přípravný turnaj "Steel cup", který by se měl konat během srpna v nově otevřené Werk aréně na Frýdecké. Zúčastní se ho kluby, které mají za svými zády hutní koncerny. Svou účast už potvrdily Vítkovice, Košice a máme předběžný příslib týmu z KHL - Severstal Čerepovec. V průběhu sezony se mezi třineckou hokejovou veřejnosti šuškalo o tom, že Oceláři mají zájem hrát nejbohatší evropskou soutěž - KHL. Jaké je vaše stanovisko k této záležitosti? Tyto řeči se ke mně pochopitelně také dostaly. Pokud by to stálo na reálných základech, už by se o tom psalo a mluvilo v seriózních médiích. Mohu říct jen tolik, že na toto téma jsme nikdy nevedli žádná oficiální jednání. Tahle myšlenka je sice lákavá, ale znamenalo by to nutnost ztrojnásobit současný rozpočet. Tohle zatím jednoduše nemůžeme garantovat. Znamenalo by to také téměř zdvojnásobení současného hráčského kádru, což rovněž není reálné. Celá soutěž je nesmírně náročná na cestování, časovou aklimatizaci atd. V této záležitosti je také zásadní, že není důležitý jen náš eventuální zájem, ale je otázkou, zda-li bychom byli dostatečně atraktivní pro vedení KHL. Vždy platilo, že se snaží získat spíše větší města, aby to bylo prestižní. Čistě teoreticky vzato, neměli bychom mít problém splnit některá kritéria. Například letiště nemáme dál, než je v Praze, kde se musíte hustou dopravou složitě přemístit na Ruzyň. My to do Mošnova máme opravdu blízko, navíc bychom mohli eventuálně využít letiště v nedalekých Katowicích. Řeknu to asi takto - ve vedení klubu jsme se o této možnosti v teoretické rovině skutečně bavili, ale zatím jsme nenašli tolik plusů, které by vedly k tomu, abychom o KHL reálně usilovali. Jaká je podle vás současná reputace našeho klubu v republice? Podle mnohých indicií lze vydedukovat, že Oceláři jsou vnímáni jako velice dobrá adresa pro extraligové angažmá... Souhlasím. V dnešní době je jasné, že Třinec má mezi hráči velmi dobrou pověst. Není to kvůli tomu, že by tady byly nějak vyšší platy než jinde v republice, ale důležitým faktorem je, že u nás chodí hráčům výplaty v termínu, což není všude běžné. Dalším silným argumentem je určitě fakt, že v Třinci na vysoké úrovni funguje kompletní servis, který vytváří kustod, maséři a realizační tým. Tohle vše už hráči v celé republice moc dobře vědí a přispívá to k dobré pověsti našeho klubu. Věřím, že to bude platit ještě dlouho!
Moták před play off: Nesnáším prohry! Vyhrát chce ale každý
Voženílek: Budeme se soustředit jen sami na sebe
Mrtka v 16 letech debutoval za Oceláře: Za šanci jsem vděčný!
Vladimír Dravecký má 600 startů za Oceláře: Třinec je můj druhý domov
Helewka: V šatně Ocelářů je silná komunita a výjimečné pouto
