Zpočátku se zdálo, že na první gól si budeme muset počkat velmi dlouho, jelikož oba celky hráli opravdu velmi vyrovnanou první třetinu. V jejím rámci mohli diváci na olomouckém stadiónu vidět spoustu střeleckých pokusů, či vylučování. Kdo by si ale myslel, že utkání bude nudné a nezáživné na gólové, či střelecké pokusy, mýlil by se.

Skóre druhého semifinálového střetnutí mohl z kraje druhé poloviny úvodní dvacetiminutovky otevřít Kuba, jenž byl v samostatném úniku na branku Hlaváče faulován. Následovala tak trestné střílení. V tom si ale kapitán Kohoutů nevedl příliš dobře. Kuba totiž zvolil bez jakékoliv kličky střelu z nápřahu, a to přímo do Hlaváče. Ten jí sice štěstím vyrazil, ale prvnímu gólu zabránil.

Nedáš - Dostaneš! Toto pravidlo platilo v případě úvodního gólu zápasu, který se podařilo vstřelit mužstvu ze Slezska. Po chybě obránců Olomouce se puku ujal Michal Roman, který jej okamžitě předal Davidu Kofroňovi. Ten si obešel pár obránců svými kličkami a nakonec dokázal přesně zakončit za oklamaného Šoustala.

Ve druhém dějství čekali divácí a fanoušci na vstřelený gól marně. Avšak ani prostřední třetina nebyla nudná. Bylo k vidění početné množství faulů na obou stranách i jasné gólové šance. Jedna z takových byla opět v podání Ocelářů, když jeden z jejich obránců vstřelil kotouč do brankoviště. A puk rázem jakoby nebyl. Do brankoviště se sjeli všichni hráči, co byli právě na ledě, ale muži v pruhovaném branku neuznali. Následovala sice menší šarvátka, ale rozhodčí zůstali klidní.

O druhý gól utkání se postaral Michal Roman, jemuž se podařilo vstřelit gól po zmatcích před bránou Šoustala. Avšak nebyl to úplný konec. Olomouc v poslední minutě stáhla Šoustala na střídačku a hrála v šesti. Toho ale využil Michal Roman, který si gólem přes celé kluziště do prázdné brány připsal druhý gól a celkově třetí bod v zápase a rozhodl tak definitivně o postupu Ocelářů do finále.