Bakoš: Chyběl mi tlak na úspěch, proto jsem si vybral Třinec

Martin Bakoš se stal poslední třineckou posilou před lednovou uzávěrkou přestupů, ve WERK ARENĚ podepsal víceletý kontrakt. Do tréninku se slovenský útočník spolu s týmem zapojí až o víkendu.

Na konci ledna jsi ukončil angažmá v ruské Soči a dohodl ses na podmínkách s Oceláři, kdy se v Třinci připojíš do přípravy s extraligovým týmem? 

Dorazím až na nedělní trénink. Mrzí mě, že jsem nemohl týmu pomoct dřív, ale máme 1,5měsíční dcerku a musel jsem zařídit všechny potřebné papíry, které nešlo nijak odkládat. Už se ale do Třince velmi těším, až se připojím k týmu. 

Proč ses rozhodl v KHL skončit a jak těžké bylo vyvázat se v Soči ze smlouvy?

Už delší dobu jsme přemýšleli, že se třemi dětmi bude velmi těžké hrát a žít v Rusku a česká liga je kvalitou v podstatě stejná. Rozvázat smlouvu jednoduché nebylo, ale hodně pomohlo, že v KHL nebylo jasné, jestli se vůbec kvůli nákazám koronavirem bude dohrávat základní část. Díky tomu vznikl prostor pro debatu a vedení klubu s tím souhlasilo. 

Proč zrovna Třinec? 

Vybral jsem si Třinec z vícero důvodů. Zaprvé je to TOP tým, který má nejvyšší cíle. Zadruhé mě i jako soupeře bavilo do Třince jezdit kvůli fanouškům a atmosféře. No a zatřetí, mám to do Třince blízko ze Slovenska. Cítím, že naše děti potřebují i své babičky a dědy, tohle angažmá umožní rodině být víc pohromadě. Měl jsem na stole nabídky z ciziny i z jiných českých klubů, ale celá rodina jsme byli od začátku rozhodnutí, že chceme být co nejblíže domova na Slovensku. 

Těšíš se na to, že si znovu zahraješ v týmu, který má za cíl vyhrávat trofeje? 

Byl to samozřejmě taky jeden z hlavních důvodů mého rozhodnutí. 

Takže se těšíš i na závěr letošní sezony? Oceláři zatím vedou průběžnou tabulku Tipsport extraligy, veřejnost bude očekávat útok na obhajobu dvou posledních mistrovských titulů.

Samozřejmě! Budu úplně upřímný, tenhle tlak mi v posledních letech chyběl. Ten pravý hokejový tlak, že nic jiného než úspěch týmu se nepočítá. V první řadě ale jdu do Třince týmu pomoct. Uvidím, jakou dostanu od trenéra roli a tu budu chtít plnit. 

Těšíš se i na to, že se v Třinci potkáš se spoustou slovenských spoluhráčů? 

Je super, kolik Slováků v Třinci působí. Hodně chalanů znám velmi osobně, hlavně na začátku při aklimatizaci v týmu mi snad pomůžou. 

V extralize jsi v minulosti působil v Liberci, se kterým jsi mistrovský titul získal. Jak jsi už tehdy Oceláře jako soupeře vnímal? 

Třinec byl vždycky velmi nepříjemný soupeř. Ať už na ledě nebo na tribunách. Pamatuju si, že v Třinci se vyhrávalo velmi těžko. Zároveň mám zprávy o tom, že podmínky a zázemí v klubu jsou na úrovni NHL. I to o něčem svědčí. 

Hodně fanoušků při oznámení tvého příchodu překvapilo, jak ses zachoval při volbě čísla, které budeš na drese oblékat. Číslo 83, které jsi až dosud nosil celou kariéru, jsi v Třinci nosit odmítl proto, že ho před tebou tady nosil Martin Adamský. Můžeš to trošku rozvést? 

Třiaosmdesátka mi samozřejmě přirostla k srdci, ale pár dnů po podpisu smlouvy s Třincem jsem si uvědomil, že ji tady nosil Martin Adamský. A tak jsem okamžitě řekl, že nějaká hierarchie musí být v týmu zachovaná. Martin byl jednou z tváří Ocelářů poslední dekády, proto si myslím, že by to číslo ještě na chvíli mělo zůstat jeho. Vzal jsem si číslo 63, to je rok narození mého táty.