Gratulace k finálové výhře. Co bylo rozhodujícím faktorem?
Vstoupili jsme do utkání velmi dobře, bylo na nás vidět, že jsme byli lepším týmem. Vytvářeli jsme si šance od začátku, Liberec čekal, co s nimi uděláme. Nepodařila se nám vstřelit branka, malinko se hra srovnala, my si počkali na naši šanci. Ve druhé jsme byli trošku nervoznější, ale když to budu hodnotit, tak jsme si za tím šli. Výkon byl velmi dobrý. Na Liberci bylo vidět, že mu chyběli klíčoví hráči, kteří by třeba udělali rozdíl. Chci poděkovat za dobrou sérii, pochválit je a pogratulovat za druhé místo. A vyzdvihl bych náš tým, který si za vítězstvím šel.
Jaký to je pocit, vystoupat znovu na vrchol pro další zlato?
Euforie! Po vstřelených brankách emoce vyběhly, snažil jsem se krotit. Když dělá trenér nějaký humbuk, přenáší se to na hráče. Kluci trpělivě čekali na své příležitosti, měli jich dost. Utkání číslo čtyři, kdy dal branku Matěj Stránský, rozhodlo tuhle sérii.
Byly vidět i slzy dojetí...
Je to neskutečný okamžik. Spousta dřiny, která se skrývá za tím, že můžeme zvednout pohár. Celou sezonu jsme dokazovali, že hrajeme dobrý hokej. Taky se nám vyhýbala vážnější zranění. To nám pomohlo. I my jsme si prošli, hlavně ke konci základní části obrovskou tragédií s Petrem Vránou. On byl ten faktor, který pomohl k tomuto titulu. Vrátil se ve skvělé formě, dal týmu jistotu, i když to neměl jednoduché a nebude to mít jednoduché v příštích měsících.
V play off se znovu naplno ukázalo, že Petr Vrána je klíčová osobnost a tahoun týmu...
Kdyby přišel, herně se trápil a my na něm viděli, že to na ledě nejde, tak by to možná bylo kontraproduktivní. Hrál ovšem skvěle, pomohl našim klukům, tahal je. Hlavně první útok. Ten tahal neskutečně a těm ostatním dodával sebedůvěru.
Oslavit titul v den narozenin je opravdu pohádkový příběh...
Neskutečné. Vzpomínali jsme na páté utkání dva roky zpátky, kdy Ondra Kovařčík v Liberci vystřelil v prodloužení mečbol. Vychází to tak. Samozřejmě to není věčné, je to sport. Věřím, že vždycky uděláme maximum, abychom více vyhrávali.
Kdy jste v rámci letošních vyřazovacích bojů prožili nejsložitější období?
Určitě to byla semifinálová série s Boleslaví. To bylo velmi vyrovnané, Boleslav hrála opravdu velmi dobře. Museli jsme upravit taktiku ze základní části, kdy jsme se snažili být hodně aktivní a prohráli jsme s nimi všechna utkání. Vsadili jsme teď na poctivou defenzivu, byli jsme nepříjemní. Myslím, že tahle série nám vzala hodně sil. Kometa možná byla unavená po těžké sérii s Vítkovicemi. Na každého soupeře jsme vymysleli, co funguje. Hráči musí chtít dodržovat to, co si domluvíme. Ve většině utkání jsme byli lepším týmem.
V čem tkví hlavní síla mistrovského kádru?
Dostali jsme tady hráče, kteří tahají jako jeden muž. Charakterově jsou na tom opravdu velmi dobře. Věřím tomu, že jsem klukům ukázal cestu, jak se neustále zlepšovat. A druhá věc - jak chtít neustále vyhrávat a udělat pro to maximum. I když se něco nepodařilo, kluci se přes tohle přenesli a byli schopni zase najít sílu k návratu na vítěznou cestu.
.JPG)
Foto: Lukáš Filipec, Petr Rubal
