Partnerský klub Nadační fond President Cup
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Třinečtí absolvovali úspěšnou základní část, skončili druzí!

05.03.2017 · Michal Samiec
Základním úkolem pro ocelářský soubor na dlouhodobou část ročníku 2016-17 bylo získat zpět sebevědomí po nepovedené předchozí sezóně. To se Třineckým beze zbytku podařilo naplnit. Před play off si vybojovali druhé místo a tím jednu z čelních pozic pro vyřazovací boje.

Veškeré statistiky v tomto článku jsou aktuální k 3. březnu 2017, kdy bylo na programu poslední 52. kolo základní části Tipsport extraligy.

Základní statistiky

V závěru základní části se veškerá pozornost hokejové veřejnosti soustředila na to, kdo se nakonec dostane do desítky zaručující play off, či jak dopadne boj o Prezidentský pohár. Individuální trofeje byly trochu v pozadí. Nicméně zvítězit v nejprestižnější kategorii nejproduktivnějšího hráče má svou cenu. Vítězem vyrovnaného souboje je nakonec sparťanský šikula Lukáš Pech. V poli poražených zůstal nejlepší střelec i nahrávač ligy, Pech dokázal často skórovat i pravidelně vytvářet pozice pro své spoluhráče. Na vítězství mu stačilo nejmíň bodů od roku 2008, kdy Petr Ton (také vinou toho, že byly tehdy zrušeny druhé asistence) vyhrál se ziskem 43 bodů. Naopak před čtyřmi léty Martin Růžička triumfoval s 83 body.

Nejproduktivnější hráč:
1. Lukáš Pech (SPA) 52 (20+32)
2. Dominik Kubalík (PLZ) 48 (29+19)
3. Petr Vrána (SPA) 47 (21+26)
4. Jaroslav Bednář (MHK) 47 (11+36)
5. Michal Vondrka (CHO) 46 (23+23)

Soutěž o nejlepšího střelce měla naopak od brzké fáze základní části jednoznačného favorita. Velmi brzo se na čele ofenzivních statistik usadil plzeňský Dominik Kubalík a nakonec taky s 29 brankami dokázal ukořistit trofej pro nejlepšího kanonýra. Druhý nejlepší forvard (Vondrka) ztratil šest branek, nad úroveň 20 gólů v základní části se dostalo celkem pět borců. Kubalík je také prvním hráčem od doby Jaroslava Balaštíka, který v letech 2004 a 2005 své vítězství obhájil. Plzeňský střelec vyhrál i loni – to potřeboval 25 gólů.

Nejlepší střelec:
1. Dominik Kubalík (PLZ) 29
2. Michal Vondrka (CHO) 23
3. Petr Sýkora (PCE) 21
4. Petr Vrána (SPA) 21
5. Lukáš Pech (SPA) 20

Post nejčastějšího asistenta u branek svého týmu patří většinou šikovným tvůrcům hry. Nejinak tomu bylo i letos. 36 přihrávek na gól si připsal Jaroslav Bednář, mozek královéhradecké ofenzivní hry. Pouze jeden další hráč – vítěz kanadského bodování Pech – asistoval u alespoň 30 gólů.

Nejlepší asistent:
1. Jaroslav Bednář (MHK) 36
2. Lukáš Pech (SPA) 32
3. Nicholas Schaus (PCE) 29
4. Petr Vrána (SPA) 26
5. Richard Jarůšek (MHK) 26


Na snímku Rostislav Marosz, po Petružálkovi druhý nejproduktivnější hráči i druhý nejlepší střelec Ocelářů. Všechny tři základní ofenzivní statistiky ovládl v Třinci jediný muž – předsezónní posila Jakub Petružálek. Šikovný hráč nastřílel nejvíc branek (16), připsal si nejvíc asistencí (20) a tím pádem vyhrál i týmovou soutěž produktivity (36). Ve střelcích mu dýchala na záda šestice borců s minimálně deseti brankami (Marosz s 15, Irgl a Adamský s 12, Dravecký a Rákos s 11 a Kane s 10 góly), v asistentech pak nejproduktivnější obránce (Roth s 19 přihrávkami) a trojice forvardů s 16 přesnými pasy (Marosz, Irgl, Dravecký), v produktivitě pak byl dlouho vyrovnaným soupeřem Rostislav Marosz, který je s 31 body také druhým hráčem, jenž překročil hranici 30 kanadských bodů.

Podrobnější analýza kanadských bodů a vstřelených gólů: Kromě samotných surových statistik je zajímavé podívat se i na pokročilé analýzy nad těmito údaji – zjistíme pár zajímavých poznatků. Například z hlediska primárních bodů (tedy branek a pouze prvních asistencí, nezapočítají se druhé přihrávky) by kanadské bodování nevyhrál sparťanský forvard Pech. Bodově by se na něj totiž dotáhl vítěz střelců Dominik Kubalík a vzhledem k vyššímu počtu vstřelených branek by jej předstihl. Oba mají 42 „primárních“ bodů. V minulosti se během dvou extraligových sezón přiznávaly pouze „primární“ body. Zajímavé analytické poznatky také dostaneme při pohledu na statistiky vstřelených branek. První gól svého týmu v zápase nejčastěji střílel Michal Bulíř z Liberce. Nikdo jiný neotevřel brankový účet svého týmu čtyřikrát jako on. Důležité góly z hlediska toho, aby se tým dostal zpět do zápasu, střílelo trio Vrána (SPA) – Kubalík (PLZ) – Hyka (MLB). Tito tři vstřelili tři branky, když jejich tým prohrával o dvě a více branek. Naopak podtržení gólové euforie, tedy sázení branek, když tým vyhrával aspoň o dva góly, se dařilo dvojici Jaroslav Hlinka ze Sparty (4 trefy) a Bedřich Köhler z Hradce Králové (3). Pro tým zásadní jsou góly při vyrovnaném skóre, nebo pokud tým o gól vyhrává/prohrává – takové zásahy dokáží rozhodnout o osudu utkání. Trio Vrána (SPA) – Huml (CHO) – Hübl (LIT) v takovéto konstelaci průběhu utkání vstřelilo celkem po sedmi brankách. Nejčastějším střelcem Ocelářů při vyrovnaném průběhu nebo nejtěsnějším vedení jednoho či druhého týmu byl se čtyřmi zásahy Petružálek.

Pořadí hráčů dle „užitečnosti“ měřené plus/mínus body ovládli hráči Liberce a Sparty, tedy – jak to bývá – z týmů s velkým gólovým rozdílem ve prospěch vstřelených branek. Nejlepšími Oceláři byli na děleném 13. místě David Nosek a Jakub Petružálek, oba mají hodnocení +13, tzn., že při jejich účasti na ledě padlo o 13 gólů více do branky soupeřovy než třinecké (při stejném nebo nevýhodném počtu hráčů na ledě).

Plus/mínus hodnocení:
1. Martin Ševc (LIB) +21
2. Dominik Uher (SPA) +19
3. Radim Šimek (LIB) +18
4. Petr Kumstát (SPA) +18
5. Jan Piskáček (SPA) +17

Nejtrestanějšími hráči byla dvojice Martin Ševc z Liberce a Brett Flemming z Chomutova, oba dosáhli 114 trestných minut. Zejména Ševc patří mezi hráče, kteří se na čele tohoto hodnocení objevují pravidelně každou sezónu. Kromě této dvojice mezi „zlé“ muže s více než sty trestnými minutami zařadilo další kvarteto. Na děleném pátém místě skončil Václav Skuhravý – další z hráčů, kteří se každoročně přetahují o post hokejisty nejdůvěrněji znalého trestné lavice. Zajímavostí je, že hned tři z nejtrestanějšího kvarteta extraligových hráčů, jsou hokejisté se zámořskými kořeny.

Nejtrestanější hráč:
1. Martin Ševc (LIB) 114 TM
1. Brett Flemming (CHO) 114
3. Alexandre Mallet (KOM) 109
4. Nicholas Schaus (PCE) 106
5. David Štich (MLB) 102
5. Václav Skuhravý (KVA) 102


Třinečtí hokejisté hráli letos výjimečně slušně a potvrzuje i to, že nejtrestanějšími hráči je trio Jank – Kane – Rákos a jsou s pouhými 46 minutami teprve na 50. dělené příčce tohoto pořadí! A to obránce Jank nasbíral 16 trestných minut, tedy více než třetinu, až v posledním zápase základní části, kdy takto „diskutoval“ u Hamerlíkovy branky s Hudečkem z Vítkovic.

Nejproduktivnějším obráncem se v letošní základní části stal jeden z nejlepších a nejstabilnější výkony podávajících hráčů jinak posledních Pardubic - Nicholas Schaus by se svými 36 kanadskými body v klidu vyrovnal kdejakého útočníka. Jinak se v elitní pětce objevila známá jména produktivních obránců – třinecký Roth, fanouškům dobře známý z působení pod Javorovým Trončinský nebo reprezentant Rutta. Nejlepší střelec mezi obránci další bek národního týmu Radim Šimek z Liberce skončil s 11 góly na šestém místě produktivity obránců.

Nejproduktivnější obránce:
1. Nicholas Schaus (PCE) 36 (7+29)
2. Jan Rutta (CHO) 32 (8+24)
3. Marek Trončinský (PCE) 26 (4+22)
4. Vladimír Roth (TRI) 25 (6+19)
5. Martin Vyrůbalík (OLO) 25 (6+19)

Rozšířené statistiky

Chomutov vyhrál v základní části 28 zápasů a hned osm, tedy téměř každý třetí, svými góly rozhodl Michal Vondrka. Aspoň pět vítězných gólů vstřelilo hned 11 hokejistů – v této skupině je i třinecké duo Petružálek (sedm vítězných zásahů) a Irgl (o jeden méně). Na čele střelců přesilovkových gólů se usadila dvojice Dominik Kubalík z Plzně a Petr Vrána ze Sparty – oba v početní výhodě nastříleli 11 gólů. V případě sparťanského kanonýra je to dokonce nadpoloviční většina všech jeho 21 branek! Oceláři velice často bývají produktivní také ve vlastních oslabeních – letos opět patřili mezi ty, kteří ve vlastní početní nevýhodě dokázali ohrozit soupeřovu branku. Celkově vstřelili osm branek a dvojice Vladimír Dravecký, Kamil Kreps se trefila hned dvakrát! Nejvíce gólů ve vlastním oslabení nastřílel liberecký Jelínek.

Vítězné góly:
8 – Michal Vondrka (CHO)
7 – Jakub Petružálek (TRI), Jakub Lev (PLZ)
6 – Zbyněk Irgl (TRI), Lukáš Pech (SPA)

Góly v přesilových hrách:
11 – Dominik Kubalík (PLZ), Petr Vrána (SPA)
8 – Ivan Huml (CHO), Viktor Hübl (LIT), Tomáš Rolinek (PCE), Radan Lenc (MLB)


Jakub Petružálek, výše zmíněný nejproduktivnější Ocelář, který je střelcem celkem 16 třineckých gólů v této základní části, střílí góly většinou velmi důležité. Vstřelil celkem osm vítězných gólů, které hned ve třech případech rozsekly prodloužení nebo nájezdy! Petružálkův zásah rozhodl nájezdy ve 4. kole na Spartě a ukončily prodloužení s Kometou Brno v 10. kole a Vítkovicemi ve 26. kole. Petružálek je také nejproduktivnějším Ocelářem v početních výhodách. Vstřelil nejvíc gólů, trefil se totiž šestkrát (je na 12. pozici v rámci extraligy) a nasbíral celkově 15 bodů (6+9).

Nejlepší extraligový střelec je také hráč, který nejčastěji nasměroval touš mezi tři soupeřovy tyče. Dominik Kubalík jako jediný vyslal na branku soupeře přes 200 střel. Třineckým hokejistou s největším počtem vyprodukovaných projektilů byl Martin Adamský, který donutil soupeřovy brankáře ke 140 zásahům. Když se podíváme na úspěšnost střelby, zjistíme, že na čele této statistiky je pardubický útočník Miroslav Rohlík – ten vystřelil jedinkrát a hned jeho rána znamenala branku pro Dynamo. Podobně úspěšný byl sparťanský mladík Jan Kern, jemuž se ujala jedna ze dvou střel. Při pohledu na častější střelce vykazuje nejvyšší úspěšnosti královéhradecký Tomáš Knotek, jehož střely byly úspěšné z více než 24 %. Podobně vysokou úspěšnost střelby (více než 23,5 %) měl i jeden z nejlepších střelců extraligy pardubický Petr Sýkora.

Střely na branku soupeře:
1. Dominik Kubalík (PLZ) 221
2. Martin Látal (MLB) 161
3. Tomáš Hyka (MLB) 160
4. Roberts Bukarts (ZLN) 153
5. Michal Vondrka (CHO) 148

Mezi nepostradatelné hráče patří – měřeno časem, který stráví na ledě – pardubický Nicholas Schaus. Tento elitní obránce Dynama strávil v základní části na ledě jako jediný hráč v poli více než 1200 minut. Zajímavostí je, že odehrál více času, než 23 ze 40 brankářů, kteří v této sezóně nastoupili. Z hlediska průměrného ice timeu je také na čele. První místo sice patří olomouckému Pavlu Skrbkovi, ten však nastoupil letos vinou zdravotních trablů do jediného utkání, v němž odehrál téměř 27 minut. Jinak dominuje Schaus, který každý zápas tráví mezi mantinely více než 25 minut. Nejvyšší průměrný ice time z útočníků má elitní chomutovský Pirát – Michal Vondrka hrává průměrně téměř 22 minut.

Z Ocelářů má nejvyšší celkový čas strávený na ledě obránce David Nosek, který odehrál 903 minut (je také jediným třineckým hráčem s více než 900 minutami). V průměru je pak nejvíce vytěžovaným hokejistou obránce Lukáš Krajíček (22:07), ten ale však neabsolvoval ani polovinu základní části. Spolu s ním již jen Vladimír Roth odehrál alespoň 20 minut na zápas – hráči Třince dostávali šanci na ledě relativně rovnoměrně rozdělenou.

Celkový čas strávený na ledě:
1. Nicholas Schaus (PCE) 1219:01
2. Ondřej Němec (KOM) 1132:08
3. Michal Vondrka (CHO) 1114:45
4. Jiří Marušák (ZLN) 1111:15
5. Oldrich Kotvan (ZLN) 1103:25

Průměrný čas strávený na ledě na 1 utkání:
1. Pavel Skrbek (OLO) 26:39
2. Nicholas Schaus (PCE) 25:24
3. Radim Šimek (LIB) 23:59
4. Martin Ševc (LIB) 23:46
5. Petr Kadlec (PLZ) 23:21

O vyrovnanosti ice timeu mezi třineckými hokejisty hovoří i to, že hned 13 hokejistů hraje každý zápas minimálně dvě minuty přesilové hry. O „odbornících“ na početní výhody pak můžeme hovořit u obráncích Krajíčkovi s Rothem a útočnících Martinu Růžičkovi, Redenbachovi, Petružálkovi a Kaneovi – tito hráči hrají průměrně přes tři minuty. V rámci extraligy jako celku „přesilovková komanda“ hrají i přes čtyři minuty či téměř k pěti minutám přesilové hry na zápas. Pokud se podíváme na speciální týmy na oslabení, tak jako specialisty přes početní nevýhodu bychom v třineckém týmu mohli jmenovat dvojičky Kreps – Rákos (oba průměrně zhruba 2 minuty a 40 sekund v oslabení na zápas) a Adamský – Irgl (přibližně 2:15). Obránci se na oslabeních prostřídávají rovnoměrně.

Nejvíce vyhraných vhazování z extraligových hráčů má karlovarský Václav Skuhravý, který celkově ukořistil pro sebe puk v 687 případech. Více než 600 vyhraných buly absolvovali také liberecký Jelínek, litvínovský Hübl, chomutovský Huml a sparťanský Vrána. Pět hokejistů absolvovalo více než 1100 vhazování – nejvícekrát se k buly sklonil chomutovský Pirát Ivan Huml. Bylo to 1196krát. Pokud se podíváme na úspěšnost buly a odfiltrujeme hokejisty, kteří chodívají na vhazování zřídka (do souhrnu zahrneme například pouze hráče, kteří byli na buly aspoň 100krát), vyjde nám, že nejúspěšnějším „bulařem“ je liberecký Mário Bližňák, který potvrzuje výborné hodnocení úspěšnosti vhazování z dřívějších sezón. Spolu s Bližňákem jsou nad 60 procenty i dva Oceláři – Petružálek, který sice nehrává pravidelně centra, ale přesto ze 132 vhazování, na kterých byl, vyhrál téměř 61 %, a Kreps, který mívá také dlouhodobou úspěšnost nad 60 %.


Kamil Kreps je útočníkem Ocelářů s nejvyšším průměrným časem stráveným na ledě – průměrně se jedná o 17 minut a 28 sekund. Jedná se o hráče s nejvyšším počtem vyhraných buly mezi Oceláři – získal puk v 593 případech z celkového počtu 980 vhazování, na kterých byl. Vykazuje úspěšnost vhazování 60,5 % a stabilně si udržuje úspěšnost buly, kdy získá 6 z 10 puků. Jedná se také o člena speciálního komanda na oslabení – je v nich produktivní, když v početní nevýhodě vstřelil dva góly a na třetí přihrál.

Počet absolvovaných vhazování:
1. Ivan Huml (CHO) 1196
2. Viktor Hübl (LIT) 1181
3. Václav Skuhravý (KVA) 1172
4. Petr Jelínek (LIB) 1132
5. Ondřej Roman (VIT) 1123

Počet vyhraných vhazování:
1. Václav Skuhravý (KVA) 687
2. Petr Jelínek (LIB) 660
3. Viktor Hübl (LIT) 655
4. Ivan Huml (CHO) 628
5. Petr Vrána (SPA) 604

Úspěšnost vhazování (hráči, kteří absolvovali minimálně 100 buly):
1. Mário Bližňák (LIB) 63,33 % (430 ze 679)
2. Jakub Petružálek (TRI) 60,61 % (80 ze 132)
3. Kamil Kreps (TRI) 60,51 % (593 z 980)
4. Tyler Redenbach (TRI) 59,69 % (502 z 841)
5. Robin Hanzl (LIT) 59,37 % (510 z 859)

Hodnocení Radegast Index, tedy statistika, která byla vytvořena kvůli hráčům, jejichž „černá práce“ nebyla doceněna ostatními sledovanými kritérii, se může letos směle přejmenovat na „Výtiskův Index“. Vítkovický bek Jan Výtisk ovládl tuto kategorii vskutku bezprecedentním způsobem. V hodnocení Radegast Indexu, jež v sobě snoubí plus/mínus hodnocení, hity a zblokované střely soupeře, získal 427 bodů a na druhého Jaroměřského z Olomouce měl náskok neskutečných 187 bodů. Získal tedy o 78 % bodů více než Jaroměřský. „Nejužitečnějším“ Ocelářem dle hodnocení RI byl na 12. místě Josef Hrabal, který nastřádal 167 bodů. Nejčastěji „hitujícím“ třineckým hráčem byl Martin Adamský (58 srážek se soupeřem a dělené 19. místo) a nejčastěji blokujícím Ocelářem byl vítěz klubového hodnocení RI Josef Hrabal (zblokoval 63 střel soupeře – byl na 8. místě v lize).

Radegast Index:
1. Jan Výtisk (VIT) 427
2. Jan Jaroměřský (OLO) 240
3. Michal Gulaši (KOM) 235
4. Lukáš Derner (LIB) 212
5. Michal Trávníček (LIT) 208

Nejvíce hitů:
1. Jan Výtisk (VIT) 163
2. Michal Trávníček (LIT) 127
3. Michal Gulaši (KOM) 109
4. Richard Nedomlel (SPA) 106
5. Michal Poletín (CHO) 88

Nejvíce zblokovaných střel:
1. Jan Výtisk (VIT) 129
2. Jan Jaroměřský (OLO) 97
3. Jiří Ondrušek (OLO) 77
4. Ondřej Němec (KOM) 75
5. Jan Hanzlík (MLB) 72

Brankáři

Liberečtí brankáři, ale také Šimon Hrubec – to jsou elitní maskovaní muži této základní části. Liberecká obrana byla nejpevnější ze všech – projevilo se to na tom, že Will s Lašákem ovládli pořadí gólmanů dle průměru, Will byl nejlepší i dle úspěšnosti a spolu s Hrubcem vychytal také nejvíc čistých kont. Pokud k Willovým sedmi nulám přičteme tři čisté zápasy Lašákovy, dostaneme se na deset utkání bez obdrženého gólu, což je výtečný výkon obrany Tygrů. Vysoko ve statistikách byl i litvínovský gólman číslo jedna Jaroslav Janus či hradecká jednička Rybár, vítkovický Bartošák nebo mladoboleslavský Maxwell. Šimon Hrubec ovládl ještě pořadí brankářů dle odchytaných vítězství – 28 ze 41 utkání, do kterých Hrubec nastoupil, skončilo vítězstvím Ocelářů. Jedná se o 68 % zápasů – z elitních gólmanů měl lepší podíl výher z celkového počtu zápasů jen Lašák (16 z 23 zápasů, do nichž nastoupil, Tygři vyhráli – jedná se o 70% úspěšnost).

Brankáři podle průměru inkasovaných branek:
1. Roman Will (LIB) 1,69 branky na zápas
2. Ján Lašák (LIB) 1,92
3. Šimon Hrubec (TRI) 1,97
4. Jaroslav Janus (LIT) 2,02
5. Patrik Rybár (MHK) 2,11

Brankáři podle úspěšnosti zákroků:
1. Roman Will (LIB) 93,47 %
2. Šimon Hrubec (TRI) 93,09 %
3. Jaroslav Janus (LIT) 93,05 %
4. Brandon Maxwell (MLB) 92,70 %
5. Patrik Bartošák (VIT) 92,57 %

Brankáři podle počtu čistých kont:
7 – Roman Will (LIB), Šimon Hrubec (TRI)
6 – Branislav Konrád (OLO)
5 – Jaroslav Janus (LIT), Patrik Bartošák (VIT)
4 – Brandon Maxwell (MLB), Tomáš Pöpperle (SPA)
3 – Ján Lašák (LIB), Karel Vejmelka (KOM), Libor Kašík (ZLN)
2 – Ondřej Kacetl, Patrik Rybár (oba MHK), Matěj Machovský (PLZ)
1 – Jakub Škarek, Filip Novotný (oba SPA), Ján Laco (CHO)

Brankáři podle počtu vítězství:
1. Šimon Hrubec (TRI) 28
2. Jaroslav Janus (LIT) 25
3. Patrik Rybár (MHK) 24
3. Ján Laco (CHO) 24
3. Libor Kašík (ZLN) 24
3. Branislav Konrád (OLO) 24

Nejvytíženějším gólmanem byl olomoucký Konrád. Ten odchytal 2872 minut, jen o něco málo více než Libor Kašík ze Zlína – tito dva muži nastoupili do 49 zápasů, tedy jen ve třech utkáních dostali volno. Šimon Hrubec s 2434 minutami byl pátým nejvytěžovanějším mužem mezi brankáři. Nejvíce puků prošlo do sítě Liboru Kašíkovi – 131! Přesto jeho výkony rozhodně nejsou za tím, že Zlínští skončili až na 11. místě, ba naopak. Kašík, na něhož mířilo 1475 střel – tedy musel ze všech brankářů čelit jednoznačně největší palbě, vykazoval úspěšnost zákroků nad 91 %. Deset brankářů si připsalo podíl na brance. Nejvíc asistencí má karlovarský Tomáš Závorka – jeho pas předcházel třem gólům Energetiků. Po dvě asistence ještě mají Vejmelka, Rybár a Konrád. Zárovka by s bilancí 0+3 z 29 utkání byl na solidním děleném 284. místě v kanadském bodování a měl by totožnou bilanci jako obránce Alex Rašner z Olomouce. Všech 10 gólmanů, kteří si připsali asistenci, pak vykazují lepší kanadské bodování než 99 hráčů v poli, kteří naskočili do letošního ročníku Tipsport extraligy, aniž by si připsali byť jen bod. Brankáři občas schytají i nějakou trestnou minutu – buď nějaký menší trest za vyhození touše za plexisklo, či nějaký faul v okolí jejich brankoviště, případně se nechají unést hrou a dovolí si komentář směrem k rozhodčímu, který je vyhodnocen jako nevhodný, což bývá oceněno desetiminutovým trestem. „Zlým“ mužem v brankovišti byl letos sparťanský Pöpperle – inkasoval 27 trestných minut. V tom je započítán trest do konce utkání poté, co bodnul holí přes něj přepadnuvšího Čermáka z Komety Brno. Pöpperle za tenhle exces vyfasoval třízápasový trest.


Šimon Hrubec zatím zažívá parádní sezónu. Podruhé se podíval do národního týmu, byl na čele extraligových statistik. Byl v brankovišti při rekordních 28 výhrách Ocelářů, poprvé v kariéře srazil průměr pod dvě branky na zápas a úspěšnost zákroků nad 93 procent. Poprvé v kariéře si připsal sedm čistých kont a je celkově již na 26 nulách v nejvyšší soutěži. Hrubcův kolega Peter Hamerlík dostal letos šanci ve 13 utkáních, což přesně stačilo na srovnání historického rekordu – stejně jako Hamerlík i Martin Vojtek odchytal v extralize za Třinec 251 utkání. Nikdo z brankářů v červeno-bílých třineckých barvách nenastoupil do většího počtu zápasů.

Týmové statistiky extraligových účastníků

Nejofenzivněji hraje Sparta. Měřeno počtem střel, které vyprodukuje průměrně na branku soupeře - téměř 32. Kromě Sparty již jen Mladá Boleslav (zhruba 31) a Vítkovice (30) střílí průměrně aspoň každou druhou minutu. Oceláři s necelými 29 střelami na zápas jsou ve středu tabulky - na šestém místě. Naopak nejméně střílejí Pardubice - necelých 26 střel na zápas není vzhledem k sezónnímu postavení Dynama ideální vizitka. Pokud se zaměříme na druhou branku, tak nejméně práce dávají svým gólmanům liberečtí Tygři - Will, případně Lašák čelí průměrně jen zhruba 25 střelám. Oceláři jsou s 29,2 střelami na zápas opět zhruba v půlce tabulky, naopak Pardubice, které střílejí nejmíň, nechávají nejvíce vyniknout své gólmany. Ti totiž průměrně musí čelit více než 32 střelám. Jenom 45 % všech střel, které v zápase Pardubic padnou, vyprodukují hráči Dynama. Pět klubů má úspěšnost střelby nad 10 % - nás může těšit, že na třetím místě s minimální ztrátou na Brno a Hradec Králové jsou naši Oceláři (10,5 % vyprodukovaných střel končí gólem).

Oceláři drží spolu se třemi dalšími kluby elitní průměr vstřelených gólů na zápas - minimálně tři. Nejofenzivnější je Sparta, která se trefuje průměrně 3,15krát za utkání. Z hlediska jednotlivých třetin můžeme říct, že jednoznačně nejslabší máme první třetiny. Třinečtí zde nastříleli jen 42 branek, zatímco ve druhé a třetí části 54, resp. 53. Naopak nejofenzivnější Sparta dala v první části 60 gólů, ve druhé 59 a v poslední třetině jen 40!

Co můžeme zhodnotit jako trápení v podání Ocelářů, to jsou přesilovky. V rámci extraligy jsou se 37 využitými početními výhodami až na devátém místě - vzhledem k tomu, že Třinečtí hráli 227 přesilovek, jedná se o využití jen zhruba ze 16,3 %. První Sparta měla k dispozici totožný počet početních výhod jako Slezané a vzhledem k tomu, že využila o 13 přesilovek více, může trůnit s úspěšností 22 %. Na co ale naopak třinečtí hokejisté mohou být pyšní, to jsou početní nevýhody. Třinečtí mají jednak jednoznačně nejvyšší úspěšnost ubránění oslabení (přes 89 % a náskok přes tři procentní body na druhý Litvínov) a vzhledem k tomu, že jsou druhým nejméně vylučovaným týmem (a to až v posledním zápase Třinecké přeskočil Zlín, většinu sezóny byli právě Oceláři "nejslušnějším" týmem), znamená to, že 11% využití přesilovek soupeře je rovno pouhým 24 brankám v naší síti! To znamená gól soupeře v přesilovce ještě méně často než každý druhý zápas. Vzhledem k tomu, že Třinec spolu s Vítkovicemi zároveň dal nejvíc gólů v oslabení (8), stává se s nadsázkou řečeno oslabení jednou ze zbraní Ocelářů!

Střely na branku za zápas:
1. Sparta 31,6
2. Mladá Boleslav 30,8
3. Vítkovice 30,2
4. Litvínov 29,8
5. Zlín 29,0

Střely na branku za zápas:
1. Liberec 25,4
2. Sparta 25,6
3. Olomouc 25,8
4. Kometa Brno 26,4
5. Hradec Králové 27,8

Úspěšnost střelby:
1. Brno 10,9 %
1. Hradec Králové 10,9 %
3. Třinec 10,5 %
4. Sparta 10,0 %
5. Chomutov 10,0 %

Vstřelené góly na zápas:
1. Sparta 3,15
2. Hradec Králové 3,06
3. Brno 3,04
3. Třinec 3,04
5. Chomutov 2,87

Úspěšnost v přesilovkách:
1. Sparta 22,0 % (50 gólů v přesilovkách)
2. Chomutov 19,5 % (37)
3. Hradec Králové 19,3 % (42)
4. Plzeň 18,4 % (38)
5. Pardubice 17,9 % (36)

Ubráněná oslabení:
1. Třinec 89,2 % (24 inkasovaných gólů v oslabení / 8 vstřelených)
2. Litvínov 85,9 % (33/2)
3. Hradec Králové 85,9 % (28/2)
4. Sparta 85,3 % (36/7)
5. Plzeň 85,1 % (32/4)

Průměrná návštěvnost domácích utkání:
1. Sparta 8032
2. Brno 7600
3. Pardubice 7172
4. Liberec 5940
5. Vítkovice 5298

Trestné minuty na tým:
1. Zlín 554
2. Třinec 564
3. Hradec Králové 573
4. Litvínov 595
5. Olomouc 614

Týmový Radegast Index:
1. Vítkovice 2037
2. Třinec 1831
3. Liberec 1796
4. Hradec Králové 1755
5. Sparta 1752


Utkání na Spartě, které Oceláři prohráli 3:12, se zapíše hluboko do srdcí i pamětí všech, kterým je třinecký klub drahý. Vždyť se jednalo teprve o druhý minimálně desetigólový debakl v téměř 1300 zápasů trvající extraligové historii Ocelářů a hned se jednalo o dvanáct gólů v síti třineckých brankářů! Utkání je význačné ještě z jednoho důvodu – žádný jiný zápas v extraligové historii třineckého klubu nenavštívilo více diváků. Na Spartu přišlo 14 020 diváků – dosavadní maximum bylo ze stejné arény z 26. března 2011, kdy na čtvrté semifinálové utkání, které Oceláři prohráli 0:4 a ztráceli v sérii už 1:3 na zápasy, přišlo 13 052 diváků. Jak sezóna, v níž přišla na Oceláře tahle návštěva, nakonec skončila, to si pamatujeme jistě všichni moc dobře…

Bilance týmu dle období a výsledkové série

Oceláři měli neuvěřitelně dobrý úvod soutěže. V první čtvrtině nasbírali téměř všechno, co se dalo – připsali si 82 % možných bodů, po 13 kolech měli na svém kontě 32 bodů. Téměř třetinu všech bodů, které si během základní části připsali. Po základní části panuje mylný dojem sestupné výsledkové tendence Třineckých. Od druhé čtvrtiny, kdy skutečně byl zaznamenán propad v počtu získaných bodů, střádali ve zbývajícím průběhu základní části Oceláři body rychleji než ve druhé čtvrtině. Druhá část byla také jedinou etapou, kdy Třinečtí zaznamenali více porážek než vítězství (6 výher a 7 proher, ale vzhledem k tomu, že 4 ze 7 porážek byly až v nastavení/nájezdech, i tak vykázali Slezané nadpoloviční úspěšnost ve sběru bodů). Také při pohledu na první a druhou polovinu základní části není možné hovořit ve druhé části sezóny o nějakém dramatickém propadu. V první polovině ročníku získali svěřenci trenéra Kýhose 53 bodů, ve druhé části jen o 8 bodů méně. Kdyby byli Oceláři celou sezónu úspěšní jako ve druhé polovině základní části, i tak by byli v tabulce vysoko – 90 bodů by s největší pravděpodobností stačilo na umístění v elitní čtyřce.

Bilance po jednotlivých čtvrtinách:
I. čtvrtina: 13 zápasů, 8-3-2-0, skóre 47:21, 32 bodů (82 % možných)
II. čtvrtina: 13 zápasů, 5-1-4-3, skóre 43:31, 21 bodů (54 % možných)
III. čtvrtina: 13 zápasů, 6-2-0-5, skóre 30:33, 22 bodů (56 % možných)
IV. čtvrtina: 13 zápasů, 5-3-2-3, skóre 38:40, 23 bodů (59 % možných)

Bilance po jednotlivých polovinách:
I. polovina: 26 zápasů, 13-4-6-3, skóre 90:52, 53 bodů (68 % možných)
II. polovina: 26 zápasů, 11-5-2-8, skóre 68:73, 45 bodů (58 % možných)

Z hlediska výsledkových sérií měli Třinečtí dvakrát velmi zajímavou šňůru výher. Hned na začátku sezóny vyhráli osm utkání v řadě. Porážku poznali až začátkem října v devátém kole ve Zlíně a to navíc až po samostatných nájezdech. Druhá zajímavá série nastoupila na přelomu první a druhé poloviny základní části. Mezi 26. a 31. kolem včetně Třinec vyhrál šestkrát za sebou. Pokud bychom započítali vklíněnou porážku v Liberci 0:3, tak se jedná o turné devíti zápasů s osmi výhrami. Kromě toho můžeme v sezóně zaznamenat ještě dvě série o třech výhrách. Nejdelší série porážek přišla od 37. do 40. kola včetně – to Oceláři prohráli čtyřikrát za sebou. Pokud započítáme výhru s Kometou, která sérii předcházela, jedná se o šest zápasů s pěti prohrami. To bylo v nešťastném měsíci lednu – zde Třinec nastoupil do extraligového utkání devětkrát s bilancí tří výher a šesti proher (9 bodů). Po výtečném prosinci (devět zápasů, osm výher a 21 bodů na kontě). Paradoxní je, že nejvyšší porážka v sezóně, a to historických 3:12 na Spartě, byla součástí třízápasového výjezdu na soupeřova kluziště, který – ovšem jako celek – je možné hodnotit jen pozitivně. Oceláři totiž z těchto tří po sobě jdoucích zápasů dva vyhráli!

Foto použité v článku: Marian Ježowicz, Lukáš Filipec.

×
Dnes v 17:00 | Muži
HC Oceláři Třinec
HC Verva Litvínov