Cestu za nápravou sezóny, kdy se nepodařilo obhájit titul a dokonce ani potrápit větší aspiranty na pozici hokejového mistra pro rok 2012, načali v Třinci již v polovině dubna. Tehdy byl jmenován nový kouč třineckých hokejistů, kterým se stal Josef Turek. Ten naposledy působil jako asistent trenéra zlínských hokejistů, své nové svěřence měl tedy dobře zmapované. Se Zlínem se přece Oceláři potkali v předkole play-off. Turkovo působení s Vlachem u zlínských mužů bylo pro plzeňského rodáka prvním působištěm u seniorského týmu (předtím trénoval jen mládežníky, např. na Slavii nebo ve Vsetíně). Turkovo angažmá v Třinci pak bylo prvním, kdy byl v pozici hlavního kouče. Asistenty se stali Pavel Janků a Jaroslav Kameš.
Třinečtí Oceláři pod novým hlavním lodivodem začali absolvovat tréninkové dávky v květnu. Turek, na rozdíl od většiny trenérů extraligových týmů, nevěřil dvou- nebo vícefázovým tréninkovým dávkám. Oceláři v létě trénovali většinou jednofázově, zato velmi intenzivně. Tým byl do sezóny připraven dobře. Ukázaly to nejen fyzické testy, ale také připravenost nejvytěžovanějších hráčů – Martin Růžička absolvoval řadu utkání, kdy byl na ledě 25 i více minut.
Na konci základní části panoval v Třinci optimismus. Základní cíl, tedy přímý postup do play-off, byl splněn s mírným předstihem. Cíl o level vyšší – tedy přímý postup do play-off s výhodou startu a případného sedmého zápasu na domácím kluzišti – byl zajištěn díky vítězství 4:0 nad Plzní v posledním kole dlouhodobé části sezóny.
Oceláři hokejem bavili, zejména na ledě domácí Werk arény. Fanoušci žádného jiného extraligového klubu neviděli svůj tým v domácích zápasech vybojovat více bodů. Oceláři pod Javorovým získali 56 ze 78 možných bodů. K tomu nastříleli 113 branek, což je průměrně téměř čtyři a půl branky na zápas, Třinečtí doma vyhráli 19 z 26 duelů. Když se k tomu přidaly průměrné výkony na ledech soupeřů (zisk 38 % možných bodů a sedmé místo ve venkovních zápasech), byla z toho nakonec velmi slušná základní části. Třinečtí nastříleli jednoznačně nejvíc branek ze všech extraligových klubů (celkem 196, o 25 více než druhá nejpilnější Sparta), měli ve svých řadách Martina Růžičku, který nashromáždil celkem 83 kanadských bodů.
Pokud máme ukázat jednu tvář, která charakterizuje třineckou základní části, nelze vybrat nikoho jiného než Martina Růžičku. Třinecký ostrostřelec dostal mimořádně mnoho prostoru na ledě, ale trenéru Turkovi a celému týmu to vynahradil neuvěřitelnou sadou 40 branek a 43 asistencí. Tím také vytvořil rekordy, které se budou v budoucnosti těžko překonávat.
Pro první kolo play-off byl soupeřem Třineckých, kteří již před startem vyřazovacích bojů upoutali hokejovou republiku velkou reklamní kampaní v stylu bondovek, tým pražské Sparty. Tahle série byla zajímavá již před startem. Hokejovými odborníky byla předpovídaná jako velmi vyrovnaná, krásným hokejem bavící. A přesně tohle také nastalo. Již první třetina byla tak nabitá událostmi (rychlá branka Adamského, dvě trestná střílení pro Spartu, smolné těžké zranění brankáře Hrubce), že diváci často dění na ledě sledovali téměř konsternováni. Třinečtí dva velmi vyrovnané zápasy prohráli na nájezdy, naopak dvakrát dokázali sparťanskou ofenzivní vozbu úplně vynulovat (první zápas 4:0, sedmý 5:0) a nakonec postoupili díky výhře 4:3 na zápasy.
Semifinále se Zlínem slibovalo jinou podívanou a to také bylo do puntíku splněno. První zápas (3:1 pro Zlín) ještě nic moc nenapověděl, ale vysoká výhra Ocelářů ve druhém utkání přinesla do tábora Slezanů velké naděje před odvetami u česko-polských hranic. Třinečtí však v domácích zápasech doslova vyhořeli. Nedokázali si poradit se zlínskou taktikou, byť si i tak vytvořili šancí možná na čtyři utkání. Nedokázali si ani poradit s vlastním sebevědomím. Obě velikonoční bitvy, které se konaly na Bílou sobotu a Velikonoční neděli, vyhrál Zlín po nájezdech. Oceláři tak po 11 zápasech play-off měli na svém kontě šest porážek, z nichž jen dvou dosáhl soupeř jinak než v penaltovém rozstřelu. Zde byl jeden z velkých důvodů, proč Oceláři nešli dále – samostatné nájezdy v jejich podání skutečně v této sezóně (v základní části 3:2 pro Třinec, avšak v play-off 0:4 pro soupeře!) a zejména ve vyřazovacích bojích nebyly loterií, jak říká tolik oblíbená fráze. Krásný zápas na ledě Zlína, který Oceláři vyhráli 6:1 a oddálili tak své vyřazení, však už byla pouze prodloužením sezóny o jediný zápas. Ševci totiž dokázali ve Werk aréně vyhrát i třetí utkání a postoupili díky tomu do finále play-off. Slezané tak neprotrhli nepříznivou bilanci z play-off se Zlínem – prohráli všech pět sérii ve vyřazovacích bojích s tímto soupeřem.
Ačkoliv byla sezóna vyhodnocena tak, že se dala řada věcí – přes nesporné pozitiva ročníku – udělat lépe a obě strany (vedení klubu a hlavní trenér týmu) se dohodly na ukončení spolupráce, přesto se jednalo o jednu z pěti nejlepších sezón v historii klubu. Třinečtí sice nedokázali navázat na finálové účasti z let 2011 a 1998 (mistrovský titul, resp. stříbrná medaile), ani na bronzovou medaili z jara 1999, skončili stejně jako v roce 2003 na čtvrtém místě a v osmnácté sezóně mezi elitou dosáhli páté alespoň semifinálové účasti.
Josef Turek dostal na střídačce Třince první šanci v seniorském hokeji působit jako hlavní trenér. Svoji pozice se chopil s vervou. Oceláře v základní části dovedl ke čtvrtému místu a postupem přes pražskou Spartu, kterou Třinečtí zdolali v krásné sedmizápasové sérii, toto umístění potvrdil i v play-off. Na konci ročníku se však po vzájemné dohodě s vedením klubu v polovině svého kontraktu s Werk arénou rozloučil.
Statistiky – kanadské bodování
Kanadské bodování základní části: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Martin Růžička 52 40 43 83 2. Jiří Polanský 52 16 30 46 3. Radek Bonk 39 14 26 40 4. David Květoň 52 17 21 38 5. Václav Varaďa 51 14 23 37 6. Martin Adamský 52 15 21 36 7. Josef Hrabal 51 9 27 36 8. Lukáš Zíb 52 8 24 32 9. Jan Peterek 51 10 16 26 10. Daniel Rákos 50 10 10 20 11. Tomáš Klimenta 48 11 8 19 12. Jakub Orsava 48 10 6 16 13. Vladimír Roth 50 4 11 15 14. Marek Zagrapan 40 5 9 14 15. Lukáš Galvas 41 2 12 14 16. Martin Lojek 43 4 4 8 17. Tomáš Klouček 48 1 5 6 18. Jiří Hudler 4 3 2 5 19. Erik Hrňa 39 2 2 4 20. Ctirad Ovčačík 44 1 2 3 21. Martin Podešva 8 0 1 1 22. Radim Matuš 9 0 1 1 23. Rostislav Klesla 18 0 1 1 24. Peter Bezuška 1 0 0 0 24. David Ostřížek 1 0 0 0 26. Zbyněk Hampl 3 0 0 0 27. Jakub Kania 19 0 0 0 Brankáři v základní části: poř Jméno a příjmení Z Min OG Zás. Prům. % SO 1. Šimon Hrubec 29 1425 68 868 2,86 92,7 1 2. Peter Hamerlík 32 1730 89 979 3,09 91,7 2 Kanadské bodování play-off: poř Jméno a příjmení Z G A B 1. Martin Adamský 13 8 7 15 2. Radek Bonk 13 4 6 10 3. Lukáš Zíb 13 5 5 10 4. Tomáš Klimenta 13 3 7 10 5. Martin Růžička 12 6 3 9 6. Jan Peterek 13 6 3 9 7. Jiří Polanský 11 1 8 9 8. Daniel Rákos 13 1 8 9 9. Jakub Orsava 13 1 5 6 10. Vladimír Roth 10 0 6 6 11. Erik Hrňa 7 2 3 5 12. Marek Zagrapan 11 2 3 5 13. Josef Hrabal 13 1 4 5 14. Václav Varaďa 10 3 1 4 15. David Květoň 13 3 1 4 16. Lukáš Galvas 13 0 3 3 17. Tomáš Klouček 11 0 2 2 18. Ctirad Ovčačík 13 1 0 1 19. Adam Rufer 6 0 1 1 20. Martin Lojek 13 0 1 1 21. David Ostřížek 3 0 0 0 22. Radim Matuš 5 0 0 0 23. Jakub Kania 11 0 0 0 Brankáři v play-off: poř Jméno a příjmení Z Min OG Zás. Prům. % SO 1. Peter Hamerlík 12 730 30 429 2,47 93,5 1 2. Šimon Hrubec 4 89 4 52 2,70 92,9 0
