Pojďme se nejprve ohlédnout za vrcholem loňské sezony v podobě účasti na mistrovství světa hráčů do osmnácti let, kterou jsi označil za svůj největší předsezonní cíl. Co pro tebe šance ukázat se na prestižní akci znamenala?
Jak už bylo řečeno, byl to můj největší cíl. Jakmile jsem se dozvěděl, že jedu na mistrovství světa, tak jsem byl moc rád a znamenalo to pro mě obrovskou čest.
Do šampionátu jste vstoupili poměrně dobře a po výhře nad Německem jste jen těsně nestačili na Finsko a v zápase s Američany jste získali bod. Jak zpětně váš vstup do turnaje hodnotíš?
Super bylo, že jsme vyhráli zápas s Německem, protože jsme věděli, že ten bude klíčový a bylo super vstoupit do turnaje výhrou. Bohužel poté jsme měli výborně rozehraný zápas s Finskem, jenže jsme si ho sami prohráli v poslední deseti minutách, když jsme měli tři vyloučení, které Fini dokázali využít. To si myslím že nám vzalo trochu sebevědomí.
Pak ale následovaly dvě velké prohry, nejprve s Ruskem a pak i ve čtvrtfinále s Kanadou. Co se tam stalo?
Tyhle dva týmy ukázaly obrovskou kvalitu, měly tam opravdové budoucí hvězdy a není vůbec náhoda, že se potkaly i ve finále. Ty zápasy nám bohužel nevyšly, snažili jsme se s nimi hrát hokej a to s těmihle soupeři nejde.
Ty jsi na šampionátu nakonec odchytal 167 minut. Jak jsi byl spokojený se svými osobními výkony i prostorem, který jsi dostal?
Turnaj z mé strany nebyl moc povedený. Jsem přesvědčený, že dokážu podávat mnohem lepší výkony i na té nejvyšší úrovni.
Jak náročné pro vás vůbec celé mistrovství bylo? Protože kromě tradičních věcí celou situaci poněkud zkomplikovala protiepidemická opatření v podobě bublin a testování.
Tak byly tam pravidla, která se musela dodržovat. Asi největší bylo to, že se nesmělo vůbec nikam, jen na zimák a hotel, potom jsme taky museli nosit všude roušky. Jinak si myslím, že se to dalo.
Foto: Martin Voltr
Když si celou uplynulou sezonu shrneme: start na mistrovství světa osmnáctek, 21 zápasů za Frýdek, premiéra v Třinci. Jak na ni budeš zpětně vzpomínat?
Určitě dobře. Byla to moje první celá sezona v seniorském hokeji a já si z ní chci vzít co nejvíc to půjde i do budoucna.
V únoru jsi za svůj největší cíl označil nominaci na šampionát osmnáctek. Jaký cíl si dáváš pro následující ročník?
Teď jsem nad tím ještě nepřemýšlel. Mým největším cílem momentálně je se co nejlépe připravit na sezonu a pak až si můžu dát cíle.
Jak se na novou sezonu zatím připravuješ?
Letos jsem se rozhodl dělat letní přípravu individuálně, takže cvičím s kondičním trenérem Kubou Fryčem a do toho se budu připravovat na ledě s Jirkou Sklenářem.
V draftu CHL si tě z deváté pozice vybral klub Tri-City Americans. Už máš představu, kde budeš chytat v nadcházející sezoně?
Ano, mám. Příští sezónu bych měl nastupovat za Tri-City.
S třineckou organizací se tedy pro tuto chvíli loučíš. Jak budeš na ten rok a půl vzpomínat?
Na tento rok a půl budu vzpomínat jenom v dobrém. Dostal jsem tady první šanci chytat seniorský hokej a na to, kolik mi bylo, tak jsem dostal opravdu hodně důvěry, čehož si opravdu vážím. Navíc jsem se k tomu naučil starat sám o sebe a poznal jsem tady spoustu skvělých lidí, takže opravdu super.
