Partnerský klub Nadační fond Play off President Cup Třinecké statistické okénko
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Tatry, den druhý: Chopok a venkovní posilovna

14.06.2022 · Redakce
Druhý den kondičního soustředění, druhá porce pořádné tréninkové dřiny! Program tradičního letního drilu tentokrát komentuje útočník Erik Hrňa, který se chystá už na svou patnáctou sezonu v dresu s drakem na hrudi.

Výšlap na Chopok, třetí nejvyšší vrchol Nízkých Tater, je nedílnou součástí kondičního soustředění řadu let. A v programu nechyběl ani letos. “Bylo to zpestřené tím, že jsme nešli jenom nahoru a dolů, ale měli jsme takový okruh, který vycházel na cca 12 kilometrů. Byl fakt dlouhý a náročný byl potom i sestup dolů. Nohy trpěly dost, takže jsem zvědavý na to, jak se nám bude zítra ráno vstávat. Škoda, že nevyšlo lepší počasí, aby byl lepší výhled, takže by si to člověk určitě víc užíval.”

Zatímco při dopoledním výšlapu dostaly zabrat hlavně nohy, odpolední fáze ve venkovní posilovně byla zaměřena zejména na horní část těla a zakončila druhý tréninkový den nabitého programu. “Tady je to vždycky náročný a své dělá i nadmořská výška. První den byl hlavně o zvyku, rozdýchat se a roztáhnout trubku. Teď už je to s tím dechem lepší, ale přece jenom ty tréninky jsou tady náročné, takže bolí celé tělo.”

Letní příprava se u hráčů neřadí mezi oblíbené položky hokejového kalendáře, jak ale Erik Hrňa moc dobře ví, proběhnout prostě musí. “Když to nejsou žádný šílenosti, tak mi to nevadí. Letní příprava je potřeba, abychom se dobře připravili na sezonu a potom měli z čeho brát. Prostě to k tomu hokeji patří. Že by mi to nějak vadilo… tím, že se nám teď podařilo vždycky končit v poslední možný termín, tak ta letní příprava je krátká. Je to pár týdnů a člověk už je na to i tak nějak nastavený, takže to funguje. Ale nedokázal bych si teď představit dělat letní přípravu dva měsíce.”

Tréninkové dávky pod vrcholky Tater v těchto dnech polyká téměř kompletní tým, po konci soustředění se ale hráči znovu vrátí k individuální přípravě. “Tady to je vlastně i kvůli tomu, abychom se poznali s  novýma klukama. Ale je plno hráčů, kteří pracují se svými kondičními trenéry x let, mají to nějak nastavené. Takže je pro ně dobré, že si jedou furt to svoje a přesně ví, co potřebují. V tomhle je to pro ty hráče určitě lepší, že můžou pracovat jenom s tím kondičákem a on se jim může věnovat víc, než když má na zádech třicet hráčů. Za mě je tohle určitě lepší varianta. I vlastně já, když bydlím v Třinci, tak sice trénuju normálně s klukama, ale schází se nás tam asi sedm a ještě máme časy rozepsané po půl hodině. Takže chodíme po dvou a kondiční trenér se nám může věnovat úplně naplno a hlídat nás ve všech fázích cviků, abychom je dělali fakt správně a to si myslím, že je velký přínos.