Partnerský klub Nadační fond Dračí studio President Cup
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Pojď hrát hokej! Zážitky vám nikdo nevezme, říká Adámek

21.09.2021 · Klub
Zpočátku nesmělé krůčky na ledě, poznávání nových kamarádů. Pak i první góly, vítězství a sportovní úspěchy. Třinecký odchovanec Marian Adámek vzpomíná na začátky své hokejové kariéry. Kariéru, kterou může ve středu v rámci akce Týden hokeje v Třinci začít každé dítě.

„Co mi dal hokej? Především spoustu kamarádů. A taky jsem se lépe jako člověk naučil orientovat v kolektivu jiných lidí, být mezi nimi sebevědomější," říká Marian Adámek. Třinecký odchovanec v rozhovoru pro klubový web popisuje své hokejové začátky. Už ve středu 22. 9. mohou v mini WERK ARÉNĚ svou kariéru zahájit i další malí Oceláři. V akci Týden hokeje si mohou nejrychlejší kolektivní hru planety vyzkoušet všechny děti ve věku čtyř až osmi let. 

Pamatuješ si na své hokejové začátky? 

Začínal jsem ve čtyřech letech. A vzpomínám na to moc rád, doteď máme doma mé začátky zachycené na kameře. Měl jsem na sobě dvě zimní bundy, na kolenech a loktech chrániče z in-line bruslí. Kompletní výstroj jsme sháněli až po stupně po známých, jak jen to šlo. Jezdívali jsme tenkrát ještě na starou Werk arénu, přípravku jsme mívali ještě ráno před školou a já se vždycky na trénink strašně těšil.

Co ti hokej do života dal? 

Hlavně spoustu kamarádů. Myslím, že se člověk díky hokeji - a vlastně i dalším kolektivním sportům - zvládne v kolektivech lépe orientovat, je sebevědomnější. Dnes o tom mluvím jako profesionální hokejista, který díky hokeji získal i krásnou práci. Ale o tom to přece v šesti letech vůbec není.

O čem hraní hokeje v dětství je? O čem by mělo být? 

Hlavně o tom, aby se děti hýbaly. Hrály pro radost, bez tlaku. Jsou to krásné roky. My hrávali hokej, protože jsme ho měli rádi. Chodili na zimák za klukama, často mnohem dřív, než trénink vůbec začal. Ty dlouhé hodiny a hodiny v šatně před tréninkem... jsou to okamžiky, na které člověk do konce života nezapomene.

Jak se z tebe vůbec hokejista stal?

Jsme ze sportovní rodiny. Táta mě vodil na hokej odmalička a mě se to z tribuny strašně zalíbilo, a tak mi ve čtyřech letech řekl, že si to zkusím. Už jsem na ledě zůstal.

Co tě na hokeji tak uchvátilo?

Chodívali jsme ještě na starou halu, ta měla své kouzlo. Byla tam zima a lidi zahřívala jen úžasná atmosféra. Pamatuju si ještě na Richarda Krále nebo Rosťu Martynka, toho jsem měl hrozně rád. Myslím, že by i malí sportovci své vzory mít měli.

A co ještě bys dětem a rodičům, kteří si zítra přijdou hokej vyzkoušet, doporučil?

Aby to hlavně nedělali na sílu. Když člověk dělá něco, k čemu nemá vztah, nebude ho to zaprvé bavit, zadruhé v tom nebude ani dobrý. Přál bych jim, aby z hokeje v dresu Ocelářů měli stejnou radost, jakou z něj máme my.

PŘIVEĎTE I VY SVOJE DÍTĚ NA HOKEJ! 

Marian Adámek během svých začátků

Foto: archiv Mariana Adámka