Vláďo, vítej zpátky v Třinci. Jaké budou vzpomínky na ruské angažmá?
Z Ruska budu mít dost smíšené pocity, je to trochu jiný svět. Co se týče hokeje, byl to krok směrem kupředu, hodně se tam bruslí, ale jinak to nebylo ideální. Byla to určitě cenná životní zkušenost. Nechtěl bych se vracet k tomu, proč jsem se rozhodl ukončit angažmá v Novosibirsku.
Jaké jsou dojmy po prvním tréninku ve staronovém působišti?
Trénink byl náročný, led nebyl v nejlepším stavu, bylo tady hodně sněhu, puk proto moc neklouzal. Zítra už ale budeme zase na nové hale a bude to lepší. Moje třinecká pauza nebyla dlouhá, kádr zůstal pohromadě, je tady jen pár kluků, které vůbec neznám. Je ale příjemné, když si člověk na tréninku může po pár měsících pokecat zase česky (směje se).
Byly reálně ve hře i jiné varianty než návrat k Ocelářům?
Věděl jsem, že pokud se vrátím do Česka, nebude co řešit, bude to jedině Třinec. Částečně se uvažovalo o zahraničí, chvíli to ve mně zrálo a nakonec to uzrálo do stavu, kdy jsem věděl, že Třinec bude správná volba.
Předpokládám, že v Rusku jsi měl dokonalý přehled o tom, jak si bývalí a teď už současní spoluhráči vedou...
Je jasné, že Oceláře jsem na dálku pozorně sledoval. Začátek sezony nebyl nejlepší, ale jsem si jist, že se to zlomí a začneme zase častěji vyhrávat. Sezona teprve startuje, tabulka je zatím vyrovnaná.
Měl bys nastoupit v neděli, kdy do WERK ARENY přijede Mladá Boleslav, kde hraje tvůj velký kamarád Marek Trončinský...
Zatím nevím, jestli nastoupím. Jsem samozřejmě připraven hrát, cítím se výborně, ale záleží na trenérech. S Trončou jsem v každodenním kontaktu, trochu se hecujeme. Věřím, že po zápase to budu já, kdo se bude smát.
