Partnerský klub Nadační fond Dračí studio President Cup Třinecké statistické okénko
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Květoslav Šimek: Do horoucích pekel

17.10.2021 · Květoslav Šimek, deník Sport
Hokejový expert deníku Sport, který dlouhá léta pokrývá domácí zápasy třineckých Ocelářů, Květoslav Šimek za všechny hokejové novináře gratuluje Janu Peterkovi k 50. narozeninám.

Jan Peterek. První český hokejista v ruské Superlize. Dvojnásobný šampion s Jaroslavlí. První extraligový útočník s tisícovkou zápasů v elitní soutěži, člen Klubu hokejových střelců deníku Sport. A jediný Ocelář, který pamatuje všechna třinecká finále. Ať už ve výstroji přímo z ledu (1998 a 2011) nebo v saku z ochozů coby manažer mládeže a později sportovní ředitel klubu (2015, 2018, 2019 a 2021). Jeho sportovní úspěchy jsou známé, popsané, viditelné. 

Osobně nikdy nezapomenu na moment, o kterém Jan Peterek naopak mluví jako o své nejhorší chvíli v hokejové kariéře. Možná i proto, že i pro mě byla právě tahle situace profesně jednou z nejzapeklitějších. Za dvacet šest let, co o sportu píšu.

Proč?

Tak tedy...

Duben 2011. Finále extraligy hrají Vítkovice s Třincem. Oceláři vedou 3:0 na zápasy, v Ostravě mohou slavit mistrovský titul. První v historii klubu.

Čas 52:07. Ladislav Kohn posílá Oceláře do vedení 4:3.

55:00. Nablýskaný pohár pro mistry se přesouvá mezi střídačky.

58:31. Vítkovický brankář Roman Málek zůstává po oddechovém čase na střídačce.

59:11. Oceláři vyhazují puk ze třetiny, Martin Růžička místo střely ze středního pásma přes clonícího protihráče přihrává Janu Peterkovi.

59:15. Zkušený útočník posílá zhruba dva metry za modrou čárou od levého mantinelu puk lehkým obloučkem vzduchem, aby ho nezachytil dojíždějící (tehdy ještě vítkovický) Petr Vrána.

59:17. Střela těsně míjí tyčku opuštěné brány.

59:25. Marek Malík sbírá u mantinelu volný puk, posílá ho na Petra Vránu, který rozjíždí protiúder.

59:30. Vítkovický útočník Lukáš Klimek doráží tvrdou střelu Jana Káni, kterou brankář Peter Hamerlík betony vyrazil jenom před sebe. 4:4.

A nájezdy vyhrávají Ostravané. Za Vítkovice se trefují Ondrej Šedivý a Viktor Ujčík, třinečtí útočníci Vojtěch Polák a Radek Bonk neuspěli.

Druhý den volám Janu Peterkovi. Neděle odpoledne.

Moc šancí tomu nedávám. Kdo by se chtěl v takové chvíli s novináři bavit? Přesto telefon vzal. Mluvil, neposlal mě do horoucích pekel. Ani si vše neodbyl pouze nic neříkajícími frázemi. Jako vždy byl věcný, odpovídal s grácií a nakonec si našel prostor i na žert a odlehčení extrémně složité situace.

Skvělý rozhovor!

S jediným háčkem. Mikrofon diktafonu jsem při nahrávání zapojil o zdířku vedle. Do sluchátek. Deset minut hrobového ticha. Doslova.

Lovit z paměti Peterkovy věty? Bez šance, v hlavě vymeteno.

Znovu mu volám a v duchu se častuji vskutku peprnými nadávkami. Tak teď už to nebude horoucí peklo, kam mě pošle. Teď už to budou úplně jiná místa. Neposlal. A znovu si – cituji: „O svém nejděsivějším hokejovém momentu kariéry.“ – promluvil.

Nevymlouval se tehdy na špatný led. Navíc u střídaček, kde je sněhu a rozrytých brázd na konci duelu nejvíc. Nehledal chyby jinde.

Prostě profesionál. Člověk s nadhledem i všeobecným přehledem, jehož svět není ohraničený pouze hokejovými mantinely. A abych nezapomněl, také velmi slušný stolní tenista.

Za všechny kolegy novináře, všechno nejlepší.

Autorem textu je Květoslav Šimek, hokejový expert deníku Sport.

×
Dnes v 12:00 | Jun.
HC Oceláři Třinec
HC Energie Karlovy Vary