Partnerský klub Nadační fond President Cup
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Jan Jaroměřský: Pro tým se neváhám obětovat

01.05.2020 · Klub
Třinecká obrana bude s příchodem JANA JAROMĚŘSKÉHO zase o něco méně propustná. Jednatřicetiletý zadák patří dlouhodobě k nejlepším extraligovým hráčům v hodnocení Radegast indexu a minulý ročník vynikal ve statistice +/-, kde skončil s 19 kladnými body druhý mezi všemi extraligovými beky.

Je to výsledek jeho hry. Neváhá se pro tým obětovat a nesnáší, když je na ledě při inkasované brance. Umí ale i podpořit útok, Ocelářům v lednu jeden gól dal.

"Mám velkou radost, že se nám ho podařilo získat. Stal se z něj výborný obránce, nabral herní zkušenosti, dovede číst hru, ale dokáže i v pravý čas podpořit útok. Je to špičkový defenzivní bek, navíc poctivý kluk, který se umí kousnout. Jeho čísla hovoří jasně. Loni byl během 49 odehraných zápasů na ledě jen u 22 inkasovaných branek Olomouce při rovnovážném stavu na ledě, to je naprosto fantastický výsledek,“ rozplývá se sportovní ředitel Ocelářů Jan Peterek.

Jaroměřský změnil působiště po sedmi letech. "V Olomouci jsem byl šťastný, ale přál jsem si posunout se do top klubu, který má nejvyšší ambice. To Třinec splňuje, lepší tým v naší extralize není, a proto mě to sem táhlo. Chtěl bych s ním vyhrát titul a zvednout nad hlavu mistrovský pohár."

Zkušený obránce přiznal, že o jeho služby mělo zájem více klubů. "Samotného mě zaskočilo, kolik jich bylo. Ale když se ozval Třinec, neváhal jsem moc dlouho. Nechtěl jsem kalkulovat, zda nepřijde ještě něco lepšího. Jak jsem řekl, myslím si, že je Třinec nejlepším týmem v ČR, taková nabídka se neodmítá. Navíc jsem tu na popud hlavního trenéra. Důvěra kouče je pro mě vždy hodně důležitá věc. Každý chce do Třince, ale ne každého chce Třinec," dodal s úsměvem.

Jaroměřský si připsal před šesti lety ve své první nováčkovské extraligové sezoně ve statistice +/- deset záporných bodů, v poslední sezoně se už ale zařadil v tomto hodnocení mezi nejlepší v extralize. "Jsem vyhranější, zkušenější a svou roli hraje i způsob hokeje. Dříve jsem pomýšlel více na útočení, teď jsem k týmu zodpovědnější.

Základem je pro mě poctivá hra dozadu. Jasně, chci být platný i v útoku a kombinační hra mě baví, ale prioritně si hlídám zadní vrátka. Nesnáším, když jsem na ledě u inkasované branky."

Hraje také srdcem, i to se podepsalo na nárůstu plusových bodů ve statistice +/-. "Jo, asi je to i tím, že se neváhám obětovat pro tým a vím, kde mám stát, abychom nedostali gól. Ale promítá se do toho více věcí. Někdy máte štěstí, že jste v pravý čas vystřídal, jindy vás podrží gólman. Ale je to pro všechny stejné a jsem rád, že se mi daří být v plusu. Je to mezi obránci ceněná statistika."

Řídí se heslem, že modřina zmizí, vítězství zůstane

Jan Jaroměřský bývá pravidelně v elitní desítce v Radegast indexu, který zohledňuje obětavost hráče. Před čtyřmi lety skončil dokonce druhý za Janem Výtiskem. Čelní příčky obsazuje i ve zblokovaných střelách a v poslední sezoně se v lize dělil o čtvrté místo s třineckým obráncem Milanem Douderou.

"Umím si střelu najít, nevadí mi je blokovat tělem. Když neprojde puk na bránu, nemůžeme dostat góla. Jak říkal jeden trenér, modřina zmizí, ale vítězství zůstane už navždy. Tím se řídím," podotkl Jaroměřský, který jednou schytal ránu pukem i do úst. "Bylo to smolné. Puk mi sjel do obličeje přes hokejku. Musel jsem do nemocnice na šití, stehů jsem měl celkem dost. Ale na druhý den jsem se už hlásil na tréninku. Tohle mě nemohlo zastavit. Pokud není něco natržené nebo není nutná operace, tak jedu dál."

Vychází ze své zkušenosti z první extraligové sezony. "Marodil jsem s nataženým tříslem a vypadl jsem ze sestavy. Nahradili mě jiní. To mě štvalo a bolelo více. Poučil jsem se. Od té chvíle se umím kousnout, jít přes bolest. Je-li to nutné, vezmu si prášky. Jednou jsem tak dohrával s prasklým meniskem a pošramoceným kolenem. Ale i práškům se vyhýbám, pokud to jde. Samozřejmě, že pro tělo nejsou dobré."

Foto: hc-olomouc.cz

Jaroměřský umí i přitvrdit. Podotýká, že s rozumem. "Nebojím se hry do těla, ale nejdu do souboje, pokud by to mělo být na hraně faulu. Hrozně nerad oslabuju tým a nesnáším zbytečná vyloučení. Na trestné lavici týmu nepomůžu, navíc to tam vždy hrozně prožívám," prozradil Jaroměřský, kterého trenéři v Olomouci nasazovali často také na hru v oslabení a týmu potom chyběl.

V posledním ročníku nasbíral jedenáct bodů (4+7), pouze jednou vstřelil v extralize během sezony více gólů (6) a přihrál na více branek (8). "Neřekl bych, že mám letos za sebou nejlepší sezonu. Byla normální. Mohl jsem být produktivnější. Věřím, že v té příští budu ještě lepší. Lidé by měli mířit pouze výš."

Jaroměřský vstřelil v Třinci v posledním vzájemném utkání gól a byl vyhlášen nejlepším hráčem Olomouce. Svědčí mu WERK ARENA? "Jo, ten zápas se mi povedl. Cítil jsem se tu dobře, jely mi nohy. Mám hru postavenou na slušném bruslení, možná by se mi proto ještě lépe hrálo na větším kluzišti. Ale poradím si se vším, jsem přizpůsobivý. Vím, že se tu musí hrát rychleji. A když mám den, je stejně jedno na jakém kluzišti hrajete," podotkl Jaroměřský.

S úsměvem dodal, že většinu dní má dobrých. "Ale na halu a její zázemí se těším. Slyšel jsem o tom hodně superlativů," dodal. Jako spoluhráče ho zná z třineckého kádru pouze Erik Hrňa. O Jaroměřském řekl, je to maximálně pohodový kluk do kabiny a nepochybuje, že zapadne do party. Vyzdvihl jeho defenzivní kvality, obětavost a dodal, že má i slušnou rozehrávku.

Dbá na životosprávu, jeho zálibou je otužování

Jan Jaroměřský si hlídá i životosprávu. "Nějakou dobu jsem zdravé stravě nepřikládal velkou váhu. Myslel jsem si, že sportuju, tak můžu jíst, co chci."

Poslední roky, a hlavně spolupráce s expertem na komplexní přípravu vrcholových sportovců Vítkem Schlesingerem mu otevřela oči. "Ověřil jsem si, že když se o tělo starám a když dobře jím i spím, je to znát na i ve výkonu. Fyzicky se cítím lépe a také si více věřím, protože vím, že jsem udělal maximum. Jinak bych se po nepodařeném zápase třeba trápil a chybu bych hledal v tom, že jsem něco podcenil."

Proměna začala tím, že si nechal vypracovat jídelníček podle metabolického typu těla. "To by bylo na dlouhé povídání. Zjistilo se ale, že mé tělo potřebuje tuk, proto dnes jím hodně zdravých tuků. Co ale nesnáším je klasický cukr, tak se mu vyhýbám. K tomu se snažím vést i rodinu. Zpětně jsem moc rád, že jsem k této starosti o sebe sama došel."

Dodal, že má také rád režim a řád. "Chodím spát dříve než kdysi. Jsem velmi brzo v posteli, aby tělo regenerovalo v nejlepších možných hodinách. Ráno jsem už třeba kolem šesté plný energie a mám před sebou celý dlouhý den. Je rozdíl spát od jedné do devíti, i když máte doporučovaných osm hodin. Je to taky psychologické. V devět hodin už máte kus práce hotové, a přitom ještě mnoho času."

Velkou zálibu našel v otužování. "Pokaždé mě to nabudí. Nejvíce ovšem brzy ráno. Začínám tak den u nás v potoce. Je to i o tom udělat něco, do čeho se vám za ranní mlhy nechce. Je i vědecky podloženo, že otužování tělu prospívá. Podporuje imunitu a velmi napomáhá regeneraci. Už jsem k tomu přiměl i své kluky (syny Matyáše a Kristiána) a mohli bychom udělat i nějakou otužileckou výzvu v třinecké kabině. Osobně plánuju, že příští zimu vykopu díru v ledu a vlezu tam. Jsem zvědavý, jak dlouho vydržím," pousmál se.

Jaroměřský nezapře soutěživého ducha. I po sezoně se udržoval ve formě a kondici různými výzvami. "Potřebuju se hýbat. To bylo se všemi zákazy velmi složité. Naštěstí Trenérka Věrka z FBV z Ústí nad Labem, ke které chodí můj bratránek a parťák Jirka Brejcha do fitka, vypisovala online výzvy, tak jsem se přidal. Začalo mě to hodně bavit. Z původně čtrnáctidenní se protáhla na šest týdnů. Teď ji dojíždíme a bylo to leckdy i velmi náročné. Občas sem si pořádně zafuněl. Cítím, že díky tomu půjdu do přípravy se slušným základem."

K týmu se připojí v červnu, do té doby se bude ještě připravovat individuálně. "Dopoledne trénuju, odpoledne pracuju manuálně na našich pozemcích v Nové Vsi u Bakova. Máme zde velké a hezké plány, s kterými se pojí i spousta práce. Stříhám a zasazuju stromy, kopu, hrabu... Vrátil jsem se zase k práci zahradníka jako kdysi. Takhle strávený čas společně s tréninky mě maximálně naplňuje. Jsme tu samozřejmě i s celou rodinou, což všemu přidává na úplné dokonalosti. Užívám si to. Těším se ale taky, až poznám nové spoluhráče a všechny lidi kolem hokeje. V kolektivu je to přeci jen lepší," uzavřel Jan Jaroměřský.