Osmadvacetiletý defenzor neměl optimální začátek sezony. V konkurenci třineckých obránců působil převážně jako první náhradník. Počet jeho minut strávených na ledě by se dal, řečeno slovy Jaromíra Bosáka, napočítat na prstech jedné ruky dlouholetého dělníka na cirkulárce: "Začátek sezony, kdy jsem moc nehrál, nebyl jednoduchý. Když navíc beru v potaz fakt, že do toho vstoupila výluka v NHL, moje vyhlídky nebyly příliš růžové. Takové situace jsem ale kdysi zažil, proto jsem to bral v pohodě, nesmutnil jsem. S týmem jsem normálně trénoval a na každý zápas jsem se chystal, jako bych měl hrát. Jestli pak člověk hraje víc nebo méně, to neovlivním. Čekal jsem na svou šanci a ta přišla. Situaci jsem probíral i s trenérem, který mi kladl na srdce, že moje chvíle určitě přijde. Důvěru chci splatit dobrými výkony. Jsem spokojený, že chodím teď častěji na led, ale hlavně mi dělá radost, že se vyhrává," uvedl hráč, který za svůj větší "ice-time" vděčí rovněž tréninkové poctivosti a nezbytné pokoře.
Do soutěžních zápasů nastupuje v tandemu s Rostislavem Kleslou. Sám Ovčačík přiznává, že hrát s takovým borcem je čistá radost a potěšení: "Už od léta bylo znát, že Rosťa je mimořádný hráč. Vnesl do týmu nového ducha, přišel s trochu jiným pojetím hokeje, je to maximální profík. Herní kvalita je u něj obrovská, bohaté zkušenosti z NHL jsou znát. Když člověk sleduje jeho přístup, je to poučné. Rosťa je příkladem na ledě, ale i co se týče chování v kabině," kvituje přínos svého parťáka a jedním dechem pokračuje na téma rozdělení kompetencí v obranném páru: "Řekl bych, že oba umíme zahrát směrem dopředu i dozadu. Vzájemně se doplňujeme. Když jeden má snahu jít do útoku, ten druhý zůstane v obraně a naopak. Snažíme se být univerzální."
Ctirad Ovčačík a jeho defenzivní práce. foto: Lenka Rybaříková.
Obranná dvojice Klesla - Ovčačík během pondělního duelu s Kladnem častokrát znepříjemňovala život elitní formaci Středočechů. Jaké dojmy si odnesl z konfrontace proti světovým hráčům? "Nastupovali jsme na ně docela často a řeknu vám, není to žádná sranda. Jarda Jágr je borec, ten může hrát hokej na špičkové úrovni snad do 50 let (směje se). Nemělo smysl ho nějak zdvojovat, protože pak by měl více prostoru Plekanec s Tlustým. Musím pochválit kluky z útoku, že nám hodně pomáhali a vraceli se. Musí fungovat součinnost celé pětky, aby se taková lajna ubránila. Myslím, že Jarda Jágr mohl být trochu znechucen naší obrannou hrou. Mám dojem, že i trenér nás tam občas posílal, abychom ho trochu "přidusili". Naše pětka nebyla u žádného inkasovaného gólu, proto snad může panovat spokojenost. Zápas jsme ale zvládli díky kolektivnímu pojetí. Chtěl bych pochválit diváky, kteří nám vydatně pomáhali a mají podíl na výhře."
Exvítkovický zadák po očku sleduje rovněž počínání svého bývalého zaměstnavatele. Ostravský celek neprožívá ideální vstup do sezony, pohybuje se ve spodních patrech tabulky a herní nestabilita měla za následek odvolání kouče Trličíka: "Přiznám se, že nejsem v častém kontaktu s bývalými spoluhráči z Vítkovic, proto ani neznám přesný důvod toho, proč jim to letos moc nejde. Pan Trličík odvedl kus dobré práce, ale tým už možná potřeboval čerstvý impuls a myslím, že se časem zvednou. Jinak bych ale Vítkovice moc neřešil. Teď už jsem natolik přirostl k Třinci, že už ani vzájemné zápasy neberu nějak prestižně. Na Ostravu sice nemohu zapomenout, vyrůstal jsem tam, jezdím okolo arény, ale od léta jsem v Třinci a chci bojovat za tento klub!"
