Partnerský klub Nadační fond Dračí studio
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Byl to můj nejdelší gól v životě, smál se Martin Adamský po šťastné brance na 3:1!

08.04.2011 · Adam Sušovský
Třinečtí Oceláři válí jako mašina. Ve finálové sérii s přehledem ovládli i třetí duel a na vítkovickém rozměrném ledě zvítězili hladce 4:1. Jednu branku dal a další šance připravil Martin Adamský. Agilní bruslař byl na rozlehlém letišti v ČEZ Aréně hodně vidět. "Nám velký led nevadí, jestli mají s kluzištěm problémy Vítkovice, je to jejich věc," mávl nad věcí rukou. Třinec je i díky jemu krok od mistrovského titulu!

Nakonec to vypadá, že velký led Vítkovic pro domácí moc velkou výhodou nebyl...
Nevím, jestli to byla výhoda nebo ne, ale vyhráli jsme 4:1. Jen to je teď důležité. Jestli mají s ledem nějaký problém, to je jejich věc.

Bylo to dnes asi hodně důležité vítězství, že?
Určitě důležité, ale připomínám, že je to stále jen 3:0. Až uděláme čtvrtý krok, bude se dát o tom bavit. Zatím je série otevřená.

Kde se nastartoval ten obrat?
V přesilovce pět na tři jsme srovnali. Navíc to bylo minutu před koncem první třetiny, a to je dle mého hodně položilo.

Po té přesilovce byli domácí hodně ukřivdění. Bylo to znát i na ledě?
Nevím, jestli ukřivdění. Tohle je hokej a není vůbec nad čím brečet.

Na co si budete muset dávat pozor v dalších zápasech?
Diváme se na to, že nesmíme být na začátku zápasu vylučováni. Do deseti minut jsme byli třikrát venku. To se nesmí stávat v základní části, natož ve finále, a ještě k tomu v hodně důležitém zápase. Na to si budeme muset dát pozor a vyvarovat se úvodnímu tlaku Vítkovic.

Vypadá to, že víš, co na Málka platí. Dneska už třetí branka...
Bylo to štěstíčko. Roman je výborný brankář. Však to dneska ukázal tím, jak vychytal Erika Hrňu. Sice mi to tam v sérii padlo potřetí, ale je to hodně o štěstí. Jsem za to ale určitě rád!

Tvůj gól byl hodně šťastný. Věděl si vůbec, že je puk v bráně?
Vůbec! Já už jsem byl obloukem v rohu. Díval jsem se dozadu, co se děje a ono se tu kutálelo pomalu do brány. Hned jsem si řekl, že to byl můj nejdelší gól v kariéře. (směje se)

Ještě si navíc přebruslil neskutečným způsobem obránce Ovčačíka...
Dal jsem mu svým způsobem náskok. U střídačky někdo spadl, tak jsem si myslel, že to bude faul. Až když jsem zjistil, že se nic neděje, tak jsem se zase rozjel a ještě jsem ho dohnal... (směje se)

Hned na to ses dostal do dalšího úniku, ale zbrzdil tě faul Malíka...
Jo, byla tam na mě vysoká hůl. Řekl jsem si ale, že nemůžu padnout, když pojedu sám na bránu. Ani to nemám ve zvyku. Chtěl jsem to zkusit, ale zbytečně jsem zazmatkoval a moc brzo vystřelil. S odstupem času si myslím, že jsem to mohl podržet a Ujčíka bych ještě udělal...

Navíc se znovu ukázalo, že sil mají Oceláři dost, že?
Vůbec nevím, kde se ta fáma vzala. Řekl jsem to jasně. Byla pro nás velká výhoda, že jsme postoupili ze semifinále takovým způsobem, hodně to z nás spadlo. Už jsme věděli, že neskončíme sezónu dříve a budeme hrát do úplného konce. I díky tomu jsme nahoře a máme sil na rozdávání.

Třešničkou na dortu je pak obrana. Ve třech zápasech jen tři inkasované branky, čím to, že nejofenzivnějšímu týmu jde i tolik defenzíva?
Hlavně Peterem Hamerlíkem. Pokud máte gólmana, tak to co přidáte, to je jen navíc. Peter je výborný, play-off ho chytlo v obrovské fazóně a prozatimní úspěch bych určitě hodil na něj.

Zbývá poslední krok, který bývá vždy nejtěžší. Co udělat, aby Oceláři nadějný stav nepodcenili?
Uchlácholit nás nic nemůže. Přijeli jsme do Ostravy s tím to tady ukončit a zatím máme z půlky splněno. Zítra musíme hrát znovu stejně, od začátku až dokonce naplno. A kdyby to náhodou nevyšlo, máme k dispozici další zápasy.