Prohrávat ve Finsku po dvou třetinách 0:3, ale zvládnout zápas otočit, to je docela husarský kousek...
Asi už jen málokdo nám věřil, že to ještě otočíme. Po druhé třetině jsme si řekli, že když dáme gól, bude to pro Finy velká rána, což se opravdu potvrdilo. Potom jako kdyby nevěděli, co s námi. Vypadalo to, že ztratili svou pohodičku. Najednou inkasovali druhý gól, přišla na ně panika a bylo to.
Po druhé třetině muselo být v kabině českého týmu docela horko, ne?
Ani ne. Uklidňovali jsme se, že hrajeme dobře. Sice jsme inkasovali tři góly, ale náš herní projev nebyl vůbec špatný. Ne že by nás Finové nějak přehrávali. Jsou strašně silní v tom, jak skvěle nahazují od modré čáry puky jenom tak z ruky a teče mají neskutečné. Mnohdy to bylo jen o tom, jestli mě to trefí, nebo ne. Na to jsme si museli dát pozor, v tom je jejich největší zbraň, protože několikrát tam byla přede mnou halda těl a jen jsem čekal, odkud to přiletí.
Nájezd Peltoly, který znamenal vaší výhru, zastavila tyčka. Tady je třeba mluvit o velké dávce štěstí...
Sám se na to ještě musím podívat, ale myslím, že neudělal nic špatně. Spíš jsem mu překážel, než že bych to chytil. Chtěl to zasunout za mnou, ale jak tam byl beton, nedotáhl to k dokonalosti. Ani jsem hned nevěděl, jestli to byl gól. Padal jsem na zadek a jen jsem čekal, jestli uslyším diváky se radovat. Ohlédl jsem se, puk se třepotal vedle tyčky, proto mi došlo, že jsme to asi vyhráli.
Jak velkou komplikací byl úvodní téměř půlhodinový ceremoniál? Pro psychické nastavení gólmana asi nepříliš optimální situace, že?
Nebylo to úplně příjemné. Někteří kluci se svlékli z výstroje. My gólmani jsme si to ale nemohli moc dovolit. Netušili jsme, kdy máme jít do zápasu, a pak by se na nás muselo čekat. Byl jsem ve výstroji jen tak bez vesty v kalhotech, betonech a čekali jsme. Bylo to nepříjemné a zatvrdli jsme. Finové to ale měli asi ještě horší, protože museli sedět na střídačce. My jsme se alespoň mohli projít, protáhnout se, udělat nějaký dřep. Myslím si, že také kvůli tomu se na začátku hrálo nějakých deset minut bez šancí.
Foto: Aleš Krecl