Robertsi, jaké jsou tvé první pocity po příchodu k Ocelářům?
Jsem velmi potěšen, že se o mě zajímal takový klub, jakým je Třinec. Je to oddíl, který má dobře nastavenou organizaci, v minulé sezoně došel až do finále play off. Líbí se mi nastavený systém, tedy mix zkušených hráčů s mladými. Věřím, že je to pro mě další pozitivní krok v mé kariéře.
Proč sis vybral zrovna Třinec?
Hodně se mi líbí ambice klubu. Oceláři jsou v Česku špičkovou organizací. A to nejen svým zázemím, ale i na sportovním poli. Tradičně chtějí hrát v tabulce vysoko. A to je to, co mě popravdě láká.
Tušíš, jaká by měla být tvá role v týmu?
Dost jsem o tom mluvil se sportovním ředitelem klubu Janem Peterkem. Ten o mě hodně stál, mluvili jsme spolu několikrát. S trenérem Varaďou o tom budu teprve mluvit. Teď jsem na dovolené v Lotyšsku, do Třince přijedu na začátek tréninkového kempu. Pak budeme mít v červenci krátké volno, kdy se zase na chvíli podívám naposledy před začátkem sezony domů do Lotyšska a pak už přijdou první zápasy. Probrat to, jaká bude má role v týmu, na to máme ještě dost času.
S výjimkou Tomáše Marcinka jsi byl jediným naším hráčem, který si zahrál na nedávném mistrovství světa v Dánsku, kde jsi zaznamenal 2 góly a 2 asistence. Jak se ti tam líbilo?
Musím říct, že to byl zábavný turnaj. Došli jsme do čtvrtfinále, kde jsme narazili na pozdější mistry světa ze Švédska. Nejen pro mě, ale i pro celý lotyšský hokej to byl dobrý turnaj. Fakt jsme si ho užili. A přiznám se, že nás to tak navnadilo, že bychom se na příštím světovém šampionátu chtěli posunout ještě o kousek dál a třeba si zahrát i semifinále.