Partnerský klub Nadační fond President Cup Třinecké statistické okénko Klubový informační systém
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
MISTR 2022/2023
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Daniel Seman: Stále mě to k Ocelářům táhlo

23.05.2018 · Martin Stebel
Na tohoto borce třinecký fanda asi nezapomene - v klubu zpod Javorového strávil šest sezon, včetně té mistrovské. Byl vždy symbolem vysoce spolehlivého beka, někdy trochu nenápadný člověk pro černou práci vzadu. V hokejovém životopisu má velice zajímavé štace, působil mimo jiné v Jižní Koreji, Bělorusku či na Ukrajině. Nyní se však těší na novou výzvu - u Ocelářů bude mít na starost tréninkové jednotky dorosteneckých a juniorských obránců.

Bylo těžké přijmout nabídku z klubu, kde to už velmi dobře znáš?

Nemusel jsem dlouho váhat, spíš jsem promýšlel, jak všechny své aktivity skloubit, necítil jsem se na plný trenérský úvazek. Vnitřně jsem ale cítil, že práce s mládeží by mě bavila. Budu chtít nějakým způsobem předat zkušenosti obráncům. V začátcích mojí hokejové kariéry to bylo hlavně o tom, odkoukat určitě návyky od starších hráčů. Tehdy bych určitě ocenil, kdybychom měli speciální tréninky zaměřené na defenzivní činnost.

Předpokládám, že důležitou roli při rozhodování hrál Jan Peterek, se kterým vás pojí dlouholeté přátelství...

Jasně. S Honzou jsem byl dost často v kontaktu, chodili jsme třeba spolu na přehradu hrát beachvolejbal, ale potkáváme se i jinde. O hokeji jsme se proto častokrát bavili a poprvé mi tuhle nabídku dal někdy během zimy. Tehdy jsem mu povídal, že uvidím, jak se situace vyvrbí. Musel jsem brát v potaz osobní život i byznys. Kývl jsem tedy na externí spolupráci.

Ke konci hokejové kariéry se Daniel Seman začal věnovat podnikatelské činnosti. Foto: crosscaffe.cz

Připomeňme, že už v závěru aktivní kariéry jsi rozjel podnikání, provozuješ kavárnu. Od nové sezony bude tvůj diář docela zaplněný, že?

Podnikání spolkne hodně času a energie, ale s trenéřinou se to dá skloubit. Teď před sezonou se jedná hlavně o pondělky, kdy chodí na led juniorka a dorost, během sezony to bude samozřejmě častější kontakt. Naštěstí v podnikání mám okolo sebe výborné lidi, kteří se mi o hodně věcí postarají. Neznamená to ale, že bych se od byznysu dokázal úplně odstřihnout. Některé povinnosti musí člověk řešit osobně. V Havířově už fungujeme třetím rokem a před dvěma měsíci jsme otevřeli pobočku i v Ostravě.

Prožil jsi velmi pestrou kariéru, jaké místo v ní zaujímá třinecký klub?

Je to stále srdcová záležitost, byly to krásné roky, podařil se nám titul, hrál se parádní hokej. Stále mě to k Ocelářům táhne, navíc v třinecké mládeži jsou trenéři, které osobně znám, protože mě kdysi vedli. Ať už se jedná o Aleše Macha či Jirku Juříka, který je ve Frýdku. Hokej mě stále přitahuje a věřím, že se v této práci budu realizovat. V Třinci jsou navíc po všech stránkách vynikající tréninkové podmínky.

Máš 39 let, což v mnoha případech neznamená hokejový důchod. Vyskytly se ještě nabídky na aktivní hráčskou činnost v některém klubu?

Měl jsem určité náznaky, ale všechno jsem odmítal především z časových důvodů. Není legrace někam dojíždět, za svou kariéru jsem toho už nacestoval dost a dost. Naposledy jsem se byl sklouznout někdy v září, teď už bych si na pořádný mistrovský zápas netroufl. Maximálně nějaký přátelák za Old Boys (usmívá se).

"Petrovka" a "Semiš" během mistrovských oslav v dubnu 2011. Foto: Marian Ježowicz.

×
Dnes v 18:00 | Jun.
HC Oceláři Třinec
HC Energie Karlovy Vary
×
Dnes v 13:00 | Dor.
HC Oceláři Třinec
HC Dynamo Pardubice