Partnerský klub Nadační fond
MISTR 2010/2011
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Fanshop Rozpis ledu

Lukáš Kovář: Chci ukázat, že na extraligu stále mám!

19.11.2017 · Daniel Ježek, Radim Sajbot
Premiéru v dresu s drakem na hrudi v Praze zažil obránce Lukáš Kovář. Pětadvacetiletý bek do hlavního města přijel v den zápasu, ještě včera hrál utkání za partnerský Frýdek - Místek. Kovář svou premiéru vylepšil úvodní brankou za Oceláře, těsné prohře ale zabránit nedokázal.

Lukáši, s jakými pocity jsi se připojil k Ocelářům?
Přijel jsem až v den zápasu. Byl jsem odhodlaný ukázat, že na extraligu pořád mám. Po konci ve Vítkovicích jsem čekal na extraligové angažmá, doteď jsem hrál ve Frýdku. Chtěl jsem proto ukázat, že na to stále mám.

Jel jsi autem nebo vlakem?
Jel jsem autem s tiskovým mluvčím, který mi zajistil veškerý komfort. Navíc jel docela rychle abychom to stihli. To, že jsem dorazil až před zápasem, není žádná výmluva. Přijel jsem připravený.

Kdy ti trenéři řekli, že budeš hrát?
Dvě hodiny před zápasem na meetingu mi trenéři řekli, že budu hrát a co po mně chtějí. Byl jsem připravený na to, že budu hrát, všechno bylo v pohodě.

Dal jsi krásnou branku, mrzí o to víc, že ses pak nešťastně namotal do situace u druhého gólu Sparty?
Velká část té branky jde za ostatními kluky, kteří mi celou šanci připravili a pak se dostali před bránu, kde clonili brankáři. Já to trefil celkem pěkně. Dávám jeden gól ročně, takže v tomhle ohledu již mám splněno. Pak jsem ale v oslabení tečoval puk do naší branky, byla v tom velká smůla. Puk jel dost pomalu, věřil jsem, že jej dokážu odehrát. Nakonec to smolně skončilo v naší síti. Takové momenty k hokeji patří.

Je těžké z první ligy naskočit do nejvyšší soutěže?
Já v extralize nejsem žádný nováček, pro mě to nebylo nijak těžké. První ligu bych taky nepodceňoval, tu kvalitu určitě má. Samozřejmě ten rozdíl tam je. Přišlo dvanáct tisíc lidí, je to něco jiného, než hrát třeba proti Kadani. Nebylo to ale nic nezvládnutelného.

V kádru teď je hodně kluků z Frýdku-Místku, přišlo ti vůbec, že hraješ za Oceláře?
Všichni se známe, jen jsem si prohlížel dres, protože má trochu jinou červenou. Pro mě to je navíc pikantní v tom, že jsem odchovancem Vítkovic. Mezi Oceláři a Vítkovicemi vždy je velká rivalita. Není to ale nic šíleného, přestupy a podobné situace k hokeji patří.

Máš nějaký signál od trenérů, jak bude pokračovat tvé působení u Ocelářů?
Budu ještě v Chomutově, pak se uvidí. Mám signály, že zranění kluci se pomalu vracejí do tréninku. Já jsem připravený a odhodlaný být s Oceláři, budu akceptovat jakoukoliv roli, kterou mi trenéři dají.